Dreibein und Vierbein). Mitteil. u. Umfragen z. Bayer. Volkskunde 1906, 37—39; 41—45-

*Joh. Bolte, Das Sprichwort „den Hund vor dem Löwen schlagen". Zeitschrift

des Vereins für Volkskunde XVI., 77—81. Dr. Fr. S. Krauss und K. Reisel, Rätsel und Rätselfragen niederösterreichischer

Stadtleute. Anthropophyteia IL, 26—60. Dr. P. Feit, Das deutsche Volksrätsel. Mitteil, der Schles. Gesell, f. Vkunde XII.,

1—33-

F. Wernert, Rätsel und Rätselfragen aus dem Elsass. Anthropophyteia III., 160. Gaetano di Giovanni, Iudovinelli Salentini. Archivio tradiz. pop. XXIII., 236 až 246.

Charlec, Devinettes populaires du pays de Dol de-Bretagne. V. R. d. trad. popul. XX., 40—41.

Devinettes de ľIlle-et-Vilaine VI. Pays de Guipel. od. Henry de Kerbeuzec.

ib. XX., 502—511. Krauss, Französische Rätselfragen. Anthropophyteia III., 163—4. Julius Fohn, Magyarische Rätsel, ib. III., 161—2.

Dne 2. ledna t. r. slavil prof. O. Hostinský své 60té narozeniny. Filosofická jednota uspořádala dne 7. ledna na jeho oslavu slavnostní schůzi s přednáškou dra Z. Nejedlého o činnosti oslavencově. Umělecká Beseda pak pořádala 12. ledna přátelský večer, jehož se účastnili hojnou měrou ctitelé a přátelé Hostinského z kruhů literárních, hudebních a universitních. Redakce „České Mysli" ocenila ve zvláštním čísle všestranně vědeckou a literární činnost Hostinského. Také Národopisné Museum českoslovanské j est. Hostinskému velikými díky zavázáno. Hostinský velikou měrou měl účastenství na Národopisné výstavě a o založení a vybudování našeho Musea získal si zásluh nejpřednějších. Ve velké jeho práci literárně vědecké řadí se к nejpřednějším jeho práce o lidových písních našich, a N. Věstník mohl je v min. ročníku dle zásluhy oceniti. Zvláštní deputace Společnosti Národopisného Musea vyslaná к slavnosti pořádané Uměleckou Besedou vyslovila vzácnému našemu jubilantovi nejhlubší svou úctu.

@----------

Etnografická sekce Společnosti přátel přírodních věd, antropologie a etnografie v Moskvě slavila 15-/28. prosince m. r. 25leté jubileum horlivé predsednícke činnosti prof. V. Th. Millera. Nejenom všecky vědecké instituce moskevské od university a orientál níno institutu Lazarevskéřio počínaje, mezi jichž přední učitele oslavenec náleží, než také akademie věd v Petrohradě a přečetné jiné korporace vědecké pozdravily v tento den jubilanta deputacemi, adresami a telegramy. Byl na oslavu jeho založen také zvláště fond pro vydávání děl etnografických. Naše Společnost Národopisného Musea Českoslovanského dostala zprávu o tomto jubileu a pozvání a projevila р. V. Millerovi svoji účast a blahopřání. Redakce Národopisného Vestníka může teprve nyní na sloupcích svého listu připojiti projev své hluboké úcty před velkou vědeckou prací jubilantovou. Nej výmluvněji ocenil práciMillerovu a její výsledky předseda moskevské Společnosti přátel přírodních věd, antropologie a etnografie, D. A. Anučin. Ocenil práci jeho v řečené Společnosti, zvláště v sekci etnografické, jejíž členem byl od konce 60tých let, jeho zásluhy o spolkový časopis ЕтнограФическоо Обозрьте, jehož redaktorem jest od r. 1889, o založení nové sekce pro hudební etnografii. Poukázal dále na výsledky jeho učitelské činnosti na universitě. Ocenil jeho všestrannou a plodnou činnost vědeckou. Jest linguistou, znatelem orientálních jazyků, zvláště kavkazských, jedním z předních znatelů ruského eposu, a všude tu pracoval statně a zdatně v přečetných svých studiích a obšírných dílech vědeckých. Mimo universitu jest činný v jiných ještě institucích vědeckých, stojí v čele Lazarevského institutu pro studium jazyků, literatur a dějin Orientu, řídí práce orientální sekce moskevské Společnosti archeologické. Vědecky činný jest neustále již málem 40 let a dosaváde pracuje nejen se stejnou důkladností, než i s týmž žárem a s touže horlivostí jako v mladých svých letech.