Prof. Dr. L. Niederle byl zvolen za mimořádného člena České akademie věd a za dopisujícího člena cis. akademie věd v Petrohradě.

@---------

Časopis za zgodo vino in narodopisje (III., 214—224) podává z péra prof. M. Murka obšírný referát o Niederlových Slovanských Starožitnostech I. а II.; i, jejž končí upozorněním slovinských odborníků na českou vědeckou literaturu, zejména z poslední doby'na práce Pastrnkovu (Dějiny slovanských apoštolů Cyrilla a Methoda), na studie Polívkpvy, Vlčkovy Dějiny české literatury, sborník „Literatura česká XIX. stol.", „Český Časopis Historický" a „Národopisný Věstník Českoslovanský".

@-----------

Národopisný" Věstník ve svých referátech o německých dílech lidovědných nejednou již musil vytýkati, jak důsledně — a kdyby příčinou nebyla neznalost řeči, bylo by nutno říci: okázale — němečtí pracovníci nedbají příslušné literatury slovanské. Chybu tuto však již pociťují sami Němci. Tak na př. Lit. Beilage zu d. Mitteilungen d. V. f. Geschichte d. Deutschen in Böhmen (XLV., 7) v referátu o Johnové „Sitte, Brauch- u. Volksglaube im deutschen Westböhmen" vytýka shodně s Národop. Věstníkem: „Snad bylo by se i odporučovalo při některých zvycích a jménech zjm. na hranici-národnostní a v krajinách, jež dříve po kratší nebo delší dobu byly slovanskými, pátrati, zda nevnikly tam zvyky slovanské nebo naopak ..."

@-----------

„Nalézáme tu smysl pro barvy a formu, o jakém se nám v střízlivém našem Švýcarsku ani nezdá. Lze-li u kterého národa mluviti o umění v pravdě lidovém, pokud se týče selském, je to u Slovanů." Tak končí E. Hoffmann Krayer v Archives suisses des traditions populaires (X., 282) svoji recensi o Jurkovičově „Práci lidu našeho", která vychází nákladem německého nakladatelství Schrollova s textem německým, českým a francouzským, a jež nalezla mezi Čechy celých — 17 odběratelů.

@----------

Lašské národní písně sbíral minulého léta moravský hudební skladatel p. Leoš Janáček. Podařilo se mu zaznamenati řadu dosud neznámých písní i z krajů, v nichž dnes je již lidová píseň na vymření.

@------------

Prof. V. Prasek ve feuilletonu Hlasů z Hané (XXVI., 1) upozorňuje, že nakladatel Fr. Škarnicl v Uherské Skalici ještě r. 1877 známé své knížečky lidového čtení opatřoval illustracemi z prostějovského Gůntherova vydání bajek Ezopových z r. 1557. Původní dřevoryty dostaly se z Güntherovy tiskárny prostějovské do Olomouce tiskaři Milichtalerovi a jeho nástupcům, až konečně se octly v rukou Ant. Jos. Škarnicla.

@-----------

Zlatá Praha ve svém vánočním čísle reprodukovala některé lidové hračky ze Zbraslavská a z Myjavy na Slovensku (hliněné) a z Krouné a ze Skašova (dřevěné) a z Pacova (z těsta), jež jsou uloženy v Národopisném Museu.

@-----------

„Nová Politika" přinesla 24. listopadu 1906 velmi případné poznámky Zd. Wirtha „národopisné studium a výtvarné umění". Plným právem ukazuje spis. na to, že „tak zvaný lidový sloh byl jen občasnou módou, jíž sice její původci přinesli srdce vřelá a hlavy nadšením zapálené, ale jejíž epigoni jako vždy necítili к jejímu pěstování jiné vzpruhy, než osobní prospěch nebo módní zálibu objednavatelovu. Není divu, že skłamały výtvory těchto řemeslných kopistů a že diskreditovaly u mnohých snahy o „lidový sloh" vůbec" . . . Dále píše: „Objevilo se, že kopírované formy, převzaté barvy a ornament netvoří, ještě slohu, že tvary vzniklé z jiného prostředí, aplikované na poměry velkoměstské, ná účely a potřeby moderních lidí, působí umělecky falešně a prakticky nepohodlně, došlo se soustavnou analysí к poznání, že lidové umění dá se odvoditi z historických stylů, jichž prvky individuelně zpracovalo a svým požadavkům přizpůsobilo, nalezlo, se, jak nebezpečné jest zahrávání si s českoslovanskými typy a jak mstí se diletantství ve studiu národopisném. A to vše způsobilo v posledních letech obrat. Už není lidové umění pouhou předložkou, vzorem pro pohodlné kopisty a náso-bitele jeho skrovných prostředků, už netvoří se typy slohové pro venkovské villy, už netiskne se tak zv. národní vyšívání na dopisní papír a nemalují se houfně dekorativní talíře s lidovým ornamentem. Móda přešla, ale zůstalo jiné požehnání. Získala věda, máme spoustu sebraného materiálu, máme časopisy, sborníky,