Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 64

nařízeny.) Přes to, že těší se hojné účasti a přízni, Museum nemůže se dostatečně rozvinouti: nemá vhodných místností. Proto na letošní valné hromadě znovu si klade spolek za cíl, buď opatřiti pro musejní sbírky samostatnou, vhodnou, vlastní budovu, nebo docíliti, aby národopisné museum vídeňské bylo připojeno jako samostatná sekce ,,C. k. Rakouskému Museu pro umění a průmysl".

@-----------

Verein für Landeskunde von Niederösterreich dal letos podnět к založení dolnorakouského zemského musea ve Vídni. Dosud zdálo se zemské museum ve Vídni, kde je řada sbírek ústředních a museí-spéciáhrých, zbytečností. Verein für Landeskunde klade však zemskému museu poslání vlastivědné, jejž ostatní musea právě, že jsou ústřední nebo špeciálna, nemají, a jehož by nemohly plniti.

@-------------

Zeitschrift f. oesterr. Volkskunde (XII., 86) stěžuje si, že^ je zanedbáváno městské museum v Novém Jičíně a vytýká, jak v něm nedostatečně je předvedeno po stránce národopisné samo Kravařsko. — Lépe již se daří místnímu museu v blízkém Kunvaldě. V museu tom, iež trvá ovšem teprve pět let, jest vystavěno téměř úplně (mimo velká kamna) vnitřní zařízení selské světnice, ovšem ne ve formě interiéru. Mimo to má oddělení keramické, sbírku starých listin a knih, památky cechovní, nástroje dřívější výroby zemědělské (zejména všechna nářadí, sloužící к obrábění lnu), kroje a výšivky. Ovšem pro nedostatek místa slouží některé výstavní předměty (truhly a p.) spolu za sklad jiných museálních věcí, ba starý skleník (z рос. XIX. stol. — Glasschrank) slouží i za vitrínu.

@--------------

Krahuletzova společnost v Eggenburk u v Dolních Rakousích podává ve své výroční zprávě i seznam veřejných i soukromých sbírek dolnorakouských, jejž sestavil (dotazníkovou akcí a jiný'm soukromým pátráním) dr. E. Frischauf. Sbírek národopisných zjišťuje uvedený soupis 20, z nichž pět je v rukou jednotlivců, 4 v rukou společností, 9 náleží, obcím a 2 jsou klášterní.

@-----------

Obchodní a živnostenské museum v Záhřebe vydalo právě katalog své národopisné sbírky, jejž sestavila pí. Jelica Belovič-Bernadzikowska. Sbírka čítá 1000 čísel, z nichž některá zahrnují více předmětů (až nad 20). Většinu sbírky vyplňují výšivky, krajky a předměty krojové. Mezi nimi jsou nejen práce lidové spotřeby t. j. lidem nejen vyrobené nýbrž i užívané, nýbržipouhé lidové výroby; máť sbírka, jež je součástí musea obchodního, i účel praktický a obsahuje proto i aplikaci vzorů i techniky lidového umění na věcech moderní spotřeby soudobé. Tomu je také při předmětech ze dřeva pracovaných (věci drobné, řezané i nábytek), jež vedle prací z kovů (filigránskych) a jiných prací ozdobných vyplňují národopisné oddělení musejní. Čo do původu zastoupeny jsou ve sbírce Chrvatsko, Slavonije, Bosna, Hercegovina, Dalmácie a Makedonie z jižních zemí slovanských; ze zemí ostatních jednak pro kmenovou příbuznost chrvatské osady jižní Moravy a Slovensko, jednak pro srovnávání — Indie. Katalog sám je pracován velmi svědomitě a podrobně. Udává u výšivek techniku práce, ornament, původ, vysvětluje i užívání a upotřebení věci, pokud není samozřejmé; kde možno zjišťuje i stáří a připojuje dle potřeby Ľdový název. Velmi často upozorňuje na shodnost techniky i vzorů slovenských. Katalog psán je chrvatsky. Leč předmluva jeho i nejnutnější vysvětlivky v textu jsou i německé a francouzské.

@-----------

Ze zprávy o nynějším stavu zemského musea vBosně a Hercegovině, vytištěné v „Glasniku zem. muzeja u Bosni i Hercegovini", XVIII., 111—114, vyjímáme, že národopisná sbírka její obsahuje úplně zařízené komnaty... 9 kusů, úplné kostýmy sfigurinami 117 kusů, různé národopisné předměty 2960 čísel, otisky sádrové 51 kusů. Sbírka tato v posledních letech velice se vzmohla, ač nikoliv tou měrou jako jiné sbírky předhistorická, římská a numismatická. Čítala v r. 1893 575 předmětů a 75 kostýmů a r. 1906 3042 předmětů a 117 kostýmů. Značná jest také sbírka antropologická, kraniologický její materiál čítá 55442 čísla.


Předchozí   Následující