str. 93
Hradiska tato byla nasypána a rostla podle vývoje práce lidské, o čemž lze se přesvědčiti lehce z předmětů nalezených při rozkopávání hradisek.
Jakkoliv zmíněná práce nepřivedla p. Krzywického к nějakým všeobecným vývodům, na které ještě příliš brzy, poprvé vyčerpává dosavadní materiál i podává nové resultáty, vysvětluje mnoho temných podrobností týkajících se „pilkami" obestřených tajemností. Dr. St. Zdziarski.
*
Науковий Збгрник присьвячений проф. Mix. Грушевському учениками и ирихильникамп. У Львовь 1906.
»Sborník tento obsahuje mimo jiné statě historické, literárněhistorické a úvodní seznam znamenitého historika, organisátora a vůdce vědecké práce rnaloruské několik článků lidovědných, předně stať Zenona Kuzelje: Slovanské ballady o záletníkovi, jenž se přestrojí v ženské šaty anebo dá se donésti v pytli do komory dívčiny, aby ji svedl (str. 538 — 575). Z množství erotických motivů o lstech, jichž užívají záletníci, aby svedli dívku, zvolil autor — jak již z názvu patrno— písně o pánovi, jenž chtěje se zmocniti nepřístupné dívky (nemaje úmysl oženiti se s ní), nebo přinutiti otce k souhlasu se sňatkem, přestrojí se do ženských šatů anebo v pytli se dostane do komnaty dívčiny. Tím jest ovšem toto zajímavé thema značně súženo, z přečetných evropských, středověkých novell, jež nepochybně měly vliv na slovanské, uvádějí se podobné motivy, ale jsou jakoby uměle vytrženy bez dostatečného důvodu, poněvadž jejich psychologie" umělecké formy i vlastní jména, vše to není bez souvislosti se skupinou nár. písní o vítězství nad dívkou.
Z. Kuzelja zná písně české, moravské, slovenské, polské, uhersko-i haličskoruské, románské a germánské. Dobře analysuje známou píseň o uherském králi Matyáši Korvinovi a dívce Kateřině (Anně). Tyto ballady vznikly nepochybně na Slovensku a Kuzelja myslí, že základem pověsti o záletnictví krále Matyáše, který jinak žije v paměti lidu slovenského jako bohatýrský, lidumilný král, jest skutečná událost, totiž milostný poměr králův se slezskou pannou Barborou. (547 — 8.)
Nejvíce shod s těmito balladami mají písně italské La falsa monaca, nebo Margherita. Kuzelja sestavuje 9 episod, ale nelze o všech říci, že jsou přejaty. Na jihoslovanské písně měly velký vliv ballady německé. Škoda, že autor neužil rumunských písní.
Druhý motiv o pánovi, jenž v pyl li se dostane k dceři mlynářové, vy skytuje se v četných variantech u Poláků. Jest spojen se jménem starosty Mikol. Potockého (žil v XVIII. stol).
Polské verse jsou více nebo méně samostatná zpracování písní německých.
V témž Sborníku vyšla (str. 185—218) zajímavá studie Dra Iv. Franka: При чинк и до yiípaiHCbKoi ономастики. V rnaloruské literatuře národopisné jest vědeckých prací z tohoto oboru velmi málo. Souborného díla toho rozsahu jako Словарь древнЪрусскихъ личныхъ пменъ Tupikova dosud není. Máme jen studii prof. Sumcova Малоруссшя Фамгльныя про-зватя (Юев. Стар. 1885), práci V. Ochrymovyče Про с'гльсьш прозвища (Житэ i Слово III. 302—7j a spoustu nezpracovaného materiálu.
Ivan Franko zmiňuje se v úvodě o charakteristickém pro Malorusy zjevu, že kromě křestního jména každý dostává dvě i více příjmení: dokud je dítětem, má příjmení utvořené z křestního jména nebo příjmení otcova nebo matčina. Nové příjmení, které dostane, když doroste (obyčejně podle svého zaměstnání, nebo dle nějaké vlastnosti), vytlačí zhusta jméno z dětských
