str. 96
3. Кузеля Угорський король Мапщй Kopeiu в славяне* niu устнгй словесности. Po30ip mothbíb звязаних з його 1менем. (Записки наук. тов. мент Шевченка т. LXII.—LXX. a zvláštní otisk.) У Львов1 1906, str. 154.
Mezi historickými osobami, jež si zjednaly zvláštní sympathii u lidu, zaujímá čelné misto Matyáš Korvin. Jest znám nejen v Uhrách, ale též u Srbů, Chrvatů, Slovinců, Slováků, na Moravě, v Čechách i u Lužických Srbů. Zdědil z části svou slávu: Jan Hunyady, slavný bojovník, uherský vladař za ne-zletilosti Ladislava Pohrobka, byl jeho otcem. Vedle toho působily ovšem též osobní vlastnosti krále-humanisty: statečnost, vlídnost, spravedlivost (chránil sedláky proti zpupným magnátům) a hlavně jeho láska k vojsku. Vojáci Matyášovi roznesli slávu královu daleko široko.
O králi Matyášovi bylo skládáno mnoho písní, ale v jeho vlastní zemi, v Uhrách, se nezachovalo skoro nic. Za to žije Jan Hunyady (Janko Sibinjanin) a Matyáš v srbsko-chrvatské epice. Dosti pozdě poznal Matyáš, že vítězství Turků nad Srby jsou nebezpečná i pro Uhry. Změnil politiku, z nepřítele stal se spojencem a spolu s Vukem Brankovičem vodil spojená vojska uherská a srbská k skvělým vítězstvím. Pod dojmem junáckych jich skutků opěvovali jihoslovanští skladatelé spojence uherské; a tak stali se Jan Hunyady a Matyáš národními reky jihoslovanského eposu. O králi Matyášovi nemáme tolik písní jako o jeho otci. V dalším analysuje autor jednotlivé srbsko-chrvatské písně o Janku Sibinjaninovi, o zajetí Matyášově, o jeho svatbě a o volbě za krále uherského.
Také Slovinci mají ballady o králi Matyášovi. Historický podklad těchto písní jest temný. Kuzelja sleduje předně motiv, jak král Matyáš v přestrojení vysvobozuje svou ženu z tureckého zajetí a dokazuje, že slovinské a dalmátske verse nepůsobily na sebe. Obojí vznikly samostatně pod vlivem italských a francouzských ballad.
VIII. kap. jest věnována rozboru ballady o králi Matyášovi, jejž dcera tureckého cara vysvobozuje ze zajetí. Jest to motiv hojně rozšířený v germánských a románských literaturách. Slovinská ballada vznikla pod vlivem srbské písně o králevici Marku a místních tradic historických.
Probrav ve stručném exkurse slovinské pověsti o králi Matyášovi, spícím ve skalní sluji a ukázav, že vznikly pod vlivem německých tradic o Friedrichovi II., zabývá se Kuzelja v X. kap. západoslovanskými písněmi o králi Matyášovi. Král se přestrojí za kramářku a svede dívku. (Srovn. nahoře ref. A. J. Jacimirského v tomto čísle.)
Několika poznámkami o-králi Matyášovi v slovinské a slovenské literatuře umělé, končí tato obsáhlá studie, vynikající nejen bohatstvím sneseného materiálu, ale i přesnou methodou. Jiří Horák.
*
Die Märchen Charles Perrattlťs. Eine literarhistorische und literartur-vergleichende Studie von Theodor Pletscher. Berlin 1906, stran VI. + 75.
Tato práce o prvním zapisovateli pohádek ve Francii, který v tomto směru daleko vynikl nad starší italské vypravovatele a zpracovatele pohádek, Straparollu a Giamb, Basile, jest velice vítaným příspěvkem k pohádkosloví. Spisovatel podrobně sestavuje zmínky o pohádkách ze starší literatury před Perraultem, podává původ a význam jmén, jež se dávala pohádkám, kritisuje a oceňuje význam práce Perraultovy, kritisuje domněnky jinými vyslovované a hájené, že prý vlastním původcem pohádek těch
