mrtvoly a připravují znovu stoly pro jiné dychtivé lovce. Rek chce se mstíti, ale uletí mu na svém ohnivém kanci, když se projevuje, že jest Zulvisia. Rek vyhledá její zámek. Na cestě přijde ke třem chatám: v každé bydlela stará víla, a každá měla po 40 synech a to byli čerti. Víly vnukly synům city lásky a milosrdenství к cizinci, a tak ďáblové ušetřili jeho život, ba přislíbili mu i svou pomoc. Rek dal jim nůžky, břitvu a zrcadlo a řekl jim, až uvidí krev crčeti z nůžek, břitvu potiti se krví a pot padati ze zrcadla, poznají, že jest jeho život ve velkém nebezpečí a přispějí mu na pomoc. Tento motiv jest patrně pokažen. Úloha nůžek, břitvy, zrcadla bývá v pohádkách zcela jiná, používáno jich na útěku reka s milencem, hozeny, vzniká z nich les hustý, trnitý, hluboké a šíré moře atd. Rek přijde к paláci kruté krasavice a od jedné její oběti uvržené do hluboké jámy zví, jak se zachrání před ní, ba jak může dosíci svého cíle. Každé ráno při východu slunce vychází dívat se, vešel-li kdo do její země a začne křičeti, a křik její jest tak hrozný, že každý, kdo jej uslyší, hrůzou zemře. Rek navěsil na stromek svoje šaty a skryl se do díry. Když pak po třetí vykřikla, zjevil se jí. Přiznala se, že ji přemohl, a prohlásila ho před svými družkami za manžela. Připojuje se potom látka jiná: zlatý vlas krasavice pluje po řece ke králi jiné zemi. Král slibuje velikou odměnu, kdo mu pomůže ke zlatovlasé krasavici. Provede to stará žena svým důvtipem a svou lstivostí. Motiv o zlatém vlase v řece nalezeném jest velíce rozšířen, srv. Kohler, Klein. Sehr. I. 511, 571; П., 345, vypravuje se ovšem obyčejně jinak. Arménská povídka srovnává se s jinými orientálními povídkami, na př. s .indickou Steel & Temple Wideawake stories, str. 61; v obou totiž vyláká stařena tajemství, že »süa* manžela zlatovlasé princezky jest nerozlučně spojena s jeho mečem. Pod. též v jedné bulh. pohádce u Sprostranova str. 19 (Сборн. за нар. умотвор. XIX.) zemře rek, když cizí ruka vytáhne jeho šavli z pochvy. Srv. černohorskou pohádku (Луча, VI., 1900, str. 400), ve které jest »junaetvi« rekovo ukryto na jeho koni pod sedlem; když stříbrný talisman ukrytý byl ukraden, zemřel rek i jeho kůň skonal, a ožil teprve, když přátelé položili naň tento talisman. Ostatní děj nepodává víc nic zvláštního: čerti poznavše dle znamení nebezpečí přítelovo, přiběhli, našli meč v rybě vylovené z řeky, do které byl od stařeny zahozen; rek ožil a vyprostil ženu od krále, ke kterému byla ji ona stařena přivedla.

Č. 3. Dcera moře, str. 45—49. Král chtěje se zmocniti krasavice, ukládá jejímu muži nadpřirozené úkoly; muž řeší je pomocí ženy »dcery moře«. Pod. Сборн. Мат. Кавказ. XXIV., odd. 2., str. 59, č. 19. Аоанасьевъ Рус. нар. ск.3 č. 122, 123, 178, 179. Романовъ БЪлорус. Сб. VI., str. 70, č. 7. Federowski Lud białor. II., č. 333. Národop. Sborník III., str. 110, čís. 30

Č. 4. »Šťastný lovec« (str. 50 — 56) posílán na radu závistivou na nebezpečné výpravy, pro kůže lví a zuby sloní. Na pomoc jsou mu démoni, když byl napřed nassál mléka z prsou jich matky. Ostatně přemožení lvů a slonů není zvlášť rekovný a silácký výkon, neb ti byli podobně opiti jako vůl na hoře v č. 1.

č. 5. »Kamínek prstenu« (str. 57—64). Chudý hoch vykoupil od mučících dětí kocoura, psa a hada. Sedě u pramene podal hoch kousek chleba též hadu a had se v tu chvíli převrátil v krásného hocha. Čarodějníci byli ho ukradli královskému otci jeho a proměnili v hada; jenom kdyby mu člověk podával kousek chleba, mohl by nabyti opět podoby lidské. Tak tedy hoch zbavil prince nejen z rukou zlých dětí, než také čárů. Odměnou