dostane hoch, jak se v látce té pravidelně vypravuje, divotvorný prsten králův. Žádá pak o ruku princezky královské, vykoná práce nadpřirozené. Mladá žena nevyláká mu však tajemství, neukradne mu prsten, jak se obyčejně vypravuje, srv. Kohler, Klein. Schrift. L, 398, 437, 440, než cizí muž (žid) v nepřítomnosti rekově vyláká ženě prsten a vysloví pak přání, a celý palác i s mladou ženou byl přenesen na ostrov sedmi moří. Srv. Chauvin, Bibliographie arabe V., str. 68, č. 20, Nicola'ídes Carnoy Tradit. de ľ Asie Mineure, str. 68. Campbell Santal Folk Tales 4 Hinton Knowles Folk Tales, of Kashmir 24, Clouston Popul. Tales and Fictions I., 318, 478. R. Basset, Nouv. cont. berběres str. 138 sl., 344 sl., č. 111. Busk, Folklore of Rome 163. Sklarek Ungar VM., str. 182, č. 17, 18. Klimo Cont. et lég. de la Hongrie 143. Mijat Stojanovic Pučke pripoviedke 93. Етнограф. Збгрн. VIL, 31 a j, v,

Č. 6. »Nevesta pramene« (str. 65—70). Pod. Busk, Folklore of Rome, 57. Hahn, Griech. alb. M. č. 7. Cosquin П., 221 sl.

Č. 7. »Vlasy stříbrné a kadeře zlate« (str. 71—79). Tři sestry před stanem slibují, co by učinily, kdyby si kterou vzal kralevic za ženu. Nejmladší slibuje, že porodí dívku stříbrovlasou a synka zlatovlasého. Kralevic oženil se se všemi třemi. Obě starší nemohly vyplniti svých slibů, žárlivé pak na nejmladší, daly odstraniti její děti a podvrhnouti štěňata. Viz Národop. Sborník VII., str. 220, č. 22. Další část obyčejná v té látce o výpravě za divotvornou vodou, divotvorným stromem, mluvícím ptákem v této versi odpadla. V arménské versi dívka pozvanému králi-otci na konci sama vypravuje celou historii.

Č. S. »Hůl ocelová* (str. 82 —83). Zena proměnila syna svého v osla, když nechtěl pracovat!, ač měl již ženu a dítě. Po sedmi letech nabyl lidské podoby, vrátil se domů, ale byl ještě horší. Zena proměnila ho svým proutkem ve vlka. Po sedmi letech pozbyl kůže vlčí, vrátil se domů a začal své da-remnosti. Nyní ho matka proměnila v černého havrana, taktéž všecky jeho daremné soudruhy přeměnila v havrany.

Č. 9. Str. 84—88. Povídka moralistická. Člověk, který měl mladou a hezkou ženu, ale po sedmiletém manželství neměl dětí, šel ze zoufalosti do světa. Derviš ho poučil, že bůh zná jeho tvrdé, po bohatství toužící srdce a proto mu odepřel děti. Až mu bude vzdávati díky, dostane děti.

Č. 11. »Bůh dává tomu, kdo dává* (str. 92—97). Podobno povídce o »pravdě a křivdě*, jen že člověk soudruhu svému nedával chleba za oko, než vůbec ho odepřel, takže ten málem hlady umíral; na konec přišel do zbořeného mlýna, a tu slyšel od zvířat (medvěda, vlka, lišky), jak by se mohl princ uzdraviti.

Č. 12. »Salman a Rostom« (str. 98—102). Boj těchto dvou siláků trvá po dnešní den, ani jeden nepřemohl druhého: jednou do roka chytají se za vlasy, a to je, co působí zemětřesení.

Č. 13. »Semon« (str. 103-—109). Rek osvobodiv dceru krále hadího, nabyl daru rozuměti řeči všech zvířat, ale nesmí to nikomu vyzraditi pod trestem smrti. Zena doráží naň, aby jí to pověděl. Srv. Národopis. Sborník IV.—V., str. 134, č. 17., 18. Сборн. матер. Кавказ. XXIV., odd. 2., str. 72, č. 1. Chauvin, Bibliographie arabe V., str. 179, č. 104. Zborník nar. živ. juž. Slav. VIII., 164, č. L, str. 173, č. 1. Спространовъ Приказки, str. 128, č. 24 (Сборн. за нар. умотвор. XIX.).

Č. 14. »Tri bratři* (str. 110—113). Človeku se ztratil velbloud; tři bratři poznali na cestě stopu velbloudí a podle různých příznaků usoudili,