člověka Сборн. матер. Кавказ. XXXV, odd. 2., str. 8, aneb černého a bílého berana Сборн. матер. Кавказ. XXI., odd. 2., str. б; XXXV. odd. 2., str. 82. Schiefner Awar. Texte 20. Carnoy Nicolaľdes Tradit. de ľAsie Mineure 80, místo čeho jinde zase navíjí střídavě černé a bílé klubko paní vládnoucí nocí a dnem Mitsotakis Griech. M. 153. Köhler, Klein. Sehr. L, 369. Шапкаревъ Сборн. бьлгар. умотвор. IX., 453, Ad. Strausz, Die Bulgaren 34, aneb jistý stařec Kunos, Türkische VM., 126.

Č. 19. »Ryba zlatohlavá* (str. 144—155). Král egyptský oslepl a prosil císaře anglického, aby mu poslal starého, třistaletého lékaře. Když ten přijel, prohlásil, že ho může vyléčiti jen mastí, kterou udělá z krve zlatohlavé ryby. Vydal se tedy jediný syn králův na lov do prostřed oceánu, a ke konci ustanovené lhůty rybu tu skutečně ulovil. Když se však blížil pevnině, slitoval se nad rybou a vhodil ji zpět do moře. Král rozzuřiv se, vydal ho katům. Však matka ho zachránila a princ utekl na vzdálený ostrov. Dle rady matčiny přijal za sluhu Araba, který prohlásil, že mzdy nežádá. Na tom ostrově hubí všecko netvor. Arab zabije ho a prohlásí svého pána za vítěze a zjedná mu tak dceru valiovu za ženu a polovici všeho jeho jmění. Jednoho dne vyzval Arab pána svého, aby šli do Paříže; tam zažádal o dceru krále francouzského, která byla již usmrtila 190 jinochů. Když mladomanželé ulehli, čekal Arab v úkrytu s dýkou v jedné a s kleštěmi v druhé ruce. Najednou vylezl z úst nevěstiných černý had, aby zakousl mladíka. Ale Arab chytil ho kleštěmi a dýkou mu usekl hlavu. Ráno překvapeni shledali, že mladý manžel jest zdráv a živ. Totéž se opakovalo druhou noc, ale potom spali již nerušeně. Po nějaké době přijde zpráva o smrti otcově a princ vrátil se na otcovský trůn. Arab nyní prosil, aby byl propuštěn, ale vymínil si předem, aby se rozdělili o ženy. Chopil dceru krále francouzského za nohy a chtěl rozseknouti ji uprostřed. Vykřikla hrozně a černý had vypadl z jejích úst. Arab zabil hada, přál jim štěstí a zmizel, neboť byl vykonal svou povinnost. Byla to ryba zlatohlavá. — Tato povídka jest ku konci zjevně porušena, když po oněch dvou nocích, ve kterých byli hadi z jejích úst vycházející zabiti, pokojně již spali, nebylo třeba ještě jednou po dlouhé době opakovati proceduru, o které ovšem vypravují hojné verse, a sice látky o vděčném nebožtíkovi, Köhler, Klein. Schriften L, 442 sl.

Č. 20. »Neviditelny a nevyrovnatelny« (156—166). Král zanechal svým třem synům po ranci. Nejstarší našel ve svém ranci korunu a vstoupil na trůn otcovský. Druhý našel ve svém ranci zlato, nejmladší zemi. Nejstarší odešel jednoho dne na lov a více se nevrátil. Po chvíli se tak stalo prostřednímu, a když nejmladší vstoupil na trůn, odešel prese všecky prosby své matky a velmožů též na lov. Stařec, kterého na odchodu svém podaroval almužnou, poradil mu, kterou cestou se má dáti a jak přemůže neviditelného reka: Byla to dívka, která byla již zabila 99 lidí, ale náš rek ji přemohl, poznav její tajemství, stal se jejím pánem a pánem v jejím paláci. Povesť o tom, že byla přemožena slavná tato rekyně »neviditelná a nevyrovnatelna«, tak se jmenovala, rozšířila se široko daleko až do Číny. Král čínský poručil, aby ji k němu přivedli. Vyslána k ní slavná kouzelnice a ta uměla se vplí-žiti do důvěry krasavice i unesla ji ke králi čínskému. Obyčejný v této látce motiv o zlatém vlase krasavice nenalézá se v této versi. Náš rek dobude jí opět pomocí Soarb Sargis, svatého Sergia, patrona to mladých dívek arménských.

Č. 21. »Dítě-had. Dítě slunce« (str. 167 — 180). Bezdětnému králi zrodila královna hocha — z polovice člověka, z polovice hada. Král hodil jej do