vládních orgánů. Na důkaz uveden byl jménem i jistý ruský důstojník, v jehož domě jedna otrokyne se nalézá.

Zprávu tuto, jež vzbudila přirozeně velký zájem, nutno označiti za n a-prostou lež. Pokládáme za svou povinnost podati zde čtenářstvu krátce vysvětlení.

Mystifikace tato zakládá se na neznalosti manželských (svatebních) obyčejův obyvatelstva v těchto končinách. Rozeznávají se dva druhy sňatků; předně: sňatek r>e ženou z téhož kmene-pocházející, za druhé —sňatek s cizinkou

Nej větší cenu u domorodého obyvatelstva (Turkmenů) má sňatek s čistokrevnou Turkmenkou; ženy takové jsou nazývány ,,nikachly-chelej" naproti ženám z kmene jiného (ku př. Peršankám neb Kurdkám), jež slují ,,kyrnak". Jest ustáleným zvykem, že muž za ženu, již pojal, splácí rodičům neb příbuzným své ženy jistou kupní cenu t. zv. kalím.

Kalim tento záleží buď v penězích, neb v dobytku nebo konečně i v jiných věcech, jako látky a pod. Neplatí se však nikdy najednou, nýbrž ve více lhůtách; z nesprávného odvádění kalimu vznikají pak časté spory, jež se rozhodují na národních soudech dotyčného obyvatelstva.

Výše této kupní ceny jest za Turkmenku mnohem značnější, než za ženu z jiného kmene. Ježto převládá zde mnohoženství, může míti Turkmen i větší počet žen, avšak čistokrevných Turkmenek nesmí míti více než čtyři. Dle počtu žen lze tedy zase usuzovati na majetnost Turkmenovu.

Turkmeni méně majetní, kteří nemohou sehnati tak vysoký kalim, jaký jejich soukmenovci za své dcery požadují, berou si za ženy Peršanky a Kurdky, za něž se tak vysoký kalim neplatí. Příčinou toho jest velká chudoba Peršanů a Kurdů, kteří své dcery velice rádi Turkmenům vydávají, ježto dostávají od nich poměrně větší kalim, než od vlastních soukmenovců.

Vyjednávání sňatku nevede se nikdy osobami bezprostředně súčast-něnými, nýbrž vždy prostřednictvím námluvčího — což může býti osoba příbuzná i cizí, — jenž jest ovšem za tuto funkci honorován.

Námluvčími jsou již osoby ustálené, jejichž jediným zaměstnáním jest právě vyjednávání sňatků. V posledních letech následkem neúrody a živelních pohrom, jež stihly jmenovitě pohraniční kraje Persie, vydával Peršané své dcery Turkmenům za manželky i za velice nepatrný kalim, jen aby sami své zoufalé postavení poněkud zlepšili a dcery své ochránili před hladem. Následkem těchto bídných poměrů sociálních a hospodářských stalo se, že námluvčí přiváželi často i větší počet Peršanek najednou. A tato okolnost dala patrně nezasvěcencům podnět ke zprávě o otroctví v Zakaspicku. Ježto zvykové právo (adat) uznává za právoplatné jen sňatky uzavřené se svolením obou stran — jest samozřejmé, že o nějakém otroctví se zde nemůže vůbec jednati. Jest tu konečně rozhodujícím i ten fakt, že chudá Peršanka zajisté ráda dobrovolně zamění svůj dosavadní život plný nedostatku a strádání za nepoměrně lepší a pohodlnější ve společnosti Turkmena. Neblahé poměry hospodářské zavinily tedy ono hromadné přivážení dívek perských a jest tudíž naprosto neodůvodněno spatřovati v tom rozmáhání se obchodu s otroky — — — —

Ačkoliv v hromadném přivádění Peršanek nelze spatřovati nic nezákonného, co by odporovalo zvykovému právu — adatu —, přece ruské úřady proti tomu důrazně vystoupily a co nejpřísněji něco podobného pro budoucnost zakázaly. Jinak však vláda nevystupuje proti národním zvykům a obyčejům obyvatelstva tohoto území, naopak ponechává úplnou volnost jich svéráznému vývoji.

Neznalostí těchto obyčejů dostala se tedy do veřejnosti zpráva, jakoby v Zakaspicku provozován byl nějaký obchod s otroky.

Pokud se pak týče onoho ruského důstojníka, má se věc takto:

Dotyčný důstojník na žádost své choti, jež jednak těžce pociťuje samotu, — ježto jediný syn jejich studuje na vojenské škole a nalézá se po větší část roku mimo dům otcovský — jednak s touhy po dceři, adoptoval 3letou Kurdku, dal ji pokřtíti a přenechal její výchovu své choti, jež к ní lne jako ku svému vlastnímu dítěti. Pochopitelno, že malá dívenka jest choti důstojníkově jakousi náhradou za vzdáleného syna a zároveň i útěchou ve chvílích, kdy manžel její volán povinností často i po několik dní jest vzdálen domova.