objevili kresby vnitroaustralské — vyobrazení zvířat, velmi podobající se geometrickým figurám. Na ostrově Čele v zálivu Karpentarijském našel Ger-land jeskyni; v ní černou a červenou barvou vyobrazena zvířata i pronásledující je třicet dva lidí. Smith popsal skálu na ostrově Kleks natřenou barvou; na tomto nátěru okrem a bílou hlinkou byla nakreslena různá zvířata. Na mysu Yorku našel Tylor skálu, na níž byla bílou barvou narýsována lidská postava. Augas prostudoval a podrobně popsal skulptury Port-Jackson-u; většinou vyobrazena zvířata a lidé v poze tance korroborri. Nebylo žádné pochyby, že výkresy přináleží tuzemcům; Evropané byli by zobrazovali koráby, koně a lidi v kloboucích.

Naší malbě na plátně v Australii odpovídá malba na kůře stromové, pokryté sazemi neb jinou temnou látkou. Zhotovují obraz pomocí ostrého kamene, kosti neb prostě nehtem. Charakteristická ukázka děl toho druhu jest obraz na kousku kůry. Dole teče řeka; břehy její řídce jsou osázeny stromy; na pravo stojí kamenný dům; nad ním skupina mužů provozuje korroborri, a ženy odměřeně dávají takt nohami. Výše umístěny jsou jednotlivé obrázky, ohraničené čarami; z pravá zobrazen rybník, obklopený stromy, na rybníce plovou labuti; vedle řeka, po níž snaží se tuzemec dohnati na člunu rybu; z leva u kraje obraz, dvé mužů se sekyrami žene se za hadem. Ještě výše s překvapující věrností zobrazeny jsou jednotlivé skupiny zvířat. Obraz zakončují nepravidelné linie, dle vší pravděpodobnosti — řeka. Druhý obraz znázorňuje tuzemce tančící korroborri. Zvláště pozoruhodná jest poslední skupina lidí. To je jediný pokus divošských umělců vytvořiti pers'pektivní obraz. Zajímavý je též třetí obraz provedený Australcem. Hlavní skupina, jak i v předešlém obrazu, jsou tuzemci tančící korroborri. Na korroborri hledí ku podivu věrně zachycené postavy Evropanů — muži a dámy. Valná část postav na všech těch obrazech jest zobrazena silhouetami.

Podobně jako Australci jsou i Křováci vynalézaví v oboru umění. Jejich kresby a malby na skalách jsou rozmanitější a jsou provedeny lépe než u Australců. Podle pozorování cestovatelů „zahání Křovák svou nudu" rytím na kameni, prováděje tuto práci pomocí kamenných nástrojů. Užívaje týchž nástrojů okrašluje svá nesmírně ubohá obydlí a dokazuje své umělecké schopnosti a tvoří si pomníky, které přetrvají déle než vše to, co učinili osatní zdejší národové. Všude, kde jen žil Křovák, naskytují se zobrazení zvířat i lidí u vchodů jeskyň na temných balvanech, na břidlicových plochých kamenech. Nejčastěji vyskytují se jednotlivé postavy afrických zvířat: na př. pštrosů, slonů, nosorožců, a nejnověji koní a psů. Znázorňují se i lidé, při čemž dobře jsou zachyceny charakteristické známky. Když jedná se o scény lovecké, bitevní atd., tu zobrazení zvířat mísí se s vyobrazením lidí. Nejznámější obraz tohoto druhu znázorňuje zástup Křováků, kteří odehnali krávy a býky Kafrům. Tito pronásledují Křováky: část Křováků s luky v rukou střelbou se kryjí před nepřítelem a druhá část pokračuje zahánějíc stádo. Zvláště pozoruhodná jest na tom obrazu jasnost, s kterou vyjádřen jest rozdíl mezi vysokými Kafry a malými, žlutými a křepkými Křováky. V celku obrazy Křováků vynikají týmiž přednostmi jako obrazy Australců: věrným provedením pohybů a přirozeností tvarů.-Na popsaném obrazu na první ráz bije v oči živost, s jakou vyobrazena jest celá scéna. Perspektiva, jako i u Australců, v celku chybí, ale nadanější z umělců Křováckých vyobrazují postavy zadnější v poněkud zmenšeném měřítku. Takový jest obraz lovu na kozly; Křováci stojí v kruhu a zahánějí kozly do jakési léčky.

Týmiž přednostmi a nedostatky ve smyslu uměleckých schopností