V souhlase se starou teorií vyznačovala se ornamentika nejvíce geometrickou povahou u plemen brasilských; ale posléze se ukázalo, že tvary jejich představují celá zvířata aneb jich části. Sami tuzemci potvrzují mínění učenců: vlno vité čáry dle jejich vlastních vysvětlení označují hada; rozestavené podle čar tečky jsou skvrny na kůži; rozličné tvary kosoúhelníka jsou ryby; často se vyskytující kříž jest zvláštní druh ještěrky atd. Charakteristické jest ještě znázornění netopýra; jej snadno lze poznati dle rozestřených křídel. Přísné na první pohled geometrické tvary na hliněných výrobcích představují přihlazené obrazy alligatora; konečně jiná vyobrazení reprodukují kůži rozličných zvířat. Jistý divoch přímo pravil evropskému cestovateli, že čerpá svoje ideje z pozorování přírodních předmětů. A tím se vysvětluje, proč nemůžeme rozuměti australskému ornamentu; divoch neprovedl úplně zevnějšek zvířete, nýbrž provedl jen části jeho neb jen výkres kůže; v posledním případě ovšem jest těžko pochopiti smysl ornamentu. Souhlasně s novou teorií, kresby na štítu z Queenslandu který dlouho byl záhadou pro etnograf y, jest vylíčení hadí kůže. Na tomto štítu vidíme bílou půdu a na ní jest červený ve středu obrazec a křížky, ostatní pole jsou žlutá s červeným lemem, a celá kresba představuje dohromady nápodobení pestré hadí kůže. Chceme-li prozkoumati ornamentiku prvotních národů, to nedostačují nám předměty z výkopů. Zajisté v jeskyních evropských, vztahujících se ke kultuře diluviální periody, nalezeno mnoho kostí s vyřezanými na nich vyobrazeními ssavců — mamuta (kdysi pokrytého srstí), soba, koně, dále pak následuje ryba, plazi, ptáci a člověk. Vyobrazení z říše rostlin nacházejí se zřídka a jsou příznakem poměrně vysoké kultury. Ale porovnání těchto předmětů s podobnými též předměty u současných divochů, ukazuje jednostejnou psychologii těch i oněch, stejný materiál, umělecké prostředky, techniku a motivy. Hle. proč к rozřešení otázky o vzniku ornamentu dlužno jest současně probádati kulturu jeskynního obyvatele Evropy a současných divochů různých krajů a taktéž dětí.

Tak australská ornamentika vykazuje i částky živočichů neb lidí i celková zobrazení. Na výmerách a bumerangách nalézají se vyřezané tvary klokanů, ještěrek, hadů a ryb, ale nejčastěji nalézá se figura tuzemce tančícího korroborri. Na některých nářadích odchylují se vyobrazení zvířat tak od originálu, že zůstaly by záhadou, nebyly-li by objasněny samými tuzemci.

Svůj oděv a ozdoby zhotovené z kostí mamutových klů, parohů sobích i klů mrožových okrašlují Eskymáci i Čukčové originálním způsobem. Všecky předměty hustě jsou pokryty ornamenty. Geometrické čáry a kresby na těchto ornamentech nejdou dále než jako prosté motivy pentle, švu a jizvy; vyobrazené odděleně od sebe kruhy jeví se býti napodobením skleněných perel, drahocenných perel neb také slunce a luny. Proto podstatný motiv ornamentiky severních národů, který jako červená nit vine se všemi okrasami, jest opět napodobení přírody. Jako Australci, tak i Eskymáci dávají všem předmětům tvar zvířete, na př., kostěné nářadí к střelbě lukem má tvar soba. Ale motivy mnohých ornamentů eskymáckých nejsou vzaty z přírody; rovnoběžné pruhy, jizvičky, klikatiny a kruhy spíše připomínají technický vývin ornamentu a vytvářejí tvary, jež se vyvíjejí při vázání, šití i pletení.

Technické ornamenty povstaly, očividně, při zhotovování nádob. Pokud hyla hlína měkká, mohl člověk do ní vtlačovati jamky a rýhy, potom vypaloval výrobek. Při tom pozoroval, že provázky, spojující nádobu, shořely a po nich zůstaly kroucené rýhy, které, zřejmě, zalíbily se člověku, a tak je počal zhotovovati úmyslně. Později počal rýhovatí zvláštními zaokrouhlenými