tyčkami. Bývají ornamenty vtiskované, vbodávané a vryté. Takové okrasy nazývají se kropenatými. Zajímavé jsou technické ornamenty dřevní doby kamenné na harpunách a kopích ve způsobe řemenu, jehož se užívalo obyčejně к upevnění ostří к dřevci. Ornamenty Australců na štítech a kyjích taktéž nápadně připomínají převazy, uzly a pletence, jež vznikají při pletení. Ale jest otázka, jaký pak význam měly tyto předměty a z jakého důvodu jal by se Australec zobrazovati pletence na takových předmětech, které nemají naprosto žádného vztahu к technickým způsobům. Pravděpodobnější jest, že to jsou stilizovaná zobrazení zvířat, jimiž se zálibou ozdobovali své zbraně Australci z nějakých důvodů: t. j. ne geometrický, nýbrž zoo-morfický ornament.

Předměty vyvezené z břehů Geelvincského průlivu osvětlují poněkud melaneskou ornamentiku. V ní mísí a pletou se zobrazení zvířat a lidí tou měrou, že je velmi těžko v nich se vyznati, poněvadž základem vší této zamotané ornamentiky slouží znetvořené tvary zvířat. Na př. nesnadno jest ro-zeznati rozevřenou tlamu krokodíla, kdežto části lidského těla prodloužené na způsob pentle na koncích ozdob dají se objasniti ještě s větší námahou. Na východ od Geelvincského průlivu přechází tato ornamentika v jinou, v které možno pozorovati zobrazení ještěrky i krokodilů, a na archipelagu Bismarckově jeví řezba na dřevě takové originální sdružení figur lidských i zvířecích, že ničeho podobného neexistuje, zdá se, na celém světě, a to mezi všemi odvětvími umělecko-řemeslnických výrobků. Dojem, jimi způsobený jest tak veliký, že, kdo poprvé uviděl obrazce této řezby, podle výroku historiků umění „nemůže od nich se odtrhnouti jakoby od noční můry." V nich pociťuje se tlak žhavého tropického citu na fantasii člověka, který je stvořil. Samo okrašlování černou, bílou a červenou barvou ihned projevuje jejich originálnost. Originálnost a svéráznost těchto figur ukazuje se na motivech, které představují lidi i zvířata navzájem se chytající i na umělecké průsvitné řezbě těchto ozdob, s nimiž setkáváme se všude, kde se daly umístiti.

Důležitý význam má ornamentika severních Indiánů sestávající z očí zvířat a lidí. Symbolism její úzce jest spojen s náboženskými představami. Oči hledí odevšad: se stěn, s oděvů a se zbraně. Charakteristický příklad převládání očí v ornamentice Indiánů dává indiánská přikrývka, celá ornamentovaná těma očima.

V ornamentech užívají divoši týchž barev, jako na krášlení těla a na obrazy: červené a bílé barvě dávají přednost; černá a žlutá není tak rozšířena. Těžko vystihnouti vůdčí princip v rozlišování barev. Předpokládá se, že většinou určuje se ozdoba prvotními obrazci z přírody: na př. kresba zmíněného queenslandského štítu připomíná barvou svou hadí kůži.

Shrnujíce uvedená výše fakta, vidíme zřejmě, že prvotní ornament děkuje za svůj vznik větším dílem prvotnímu prameni a záleží v napodobování zoomorfických tvarů v přírodě. Avšak v něm není ani sledu nějakého živlu rostlinného. To vysvětluje se obyčejně tak, že prováděním ornamentů zabývali se výhradně muži, kteří zaměstnáni byli honbou a vojnou, kdežto ženám ponechávali dobývání rostlinné potravy. Proto kreslili divoši jen ty předměty, které dotýkaly se jejich zaměstnání, t. j. zvířata. Zobrazení jich jsou někdy nejasná a záhadná tím více, že nekreslili celých těl, nýbrž jen části, větším dílem obrazy kůže. Na první pohled jsou tato vyobrazení podobnější jednoduchým geometrickým ornamentům; nicméně po bedlivém studiu okazují se jakožto vyobrazení zvířat. Tak na př. fantastická figura s odměřeně střídajícími se tečkami značí hada — onakondu, křížkový