Australské figury — kobongy — jsou nejen erby, nýbrž mají ještě i náboženský význam. U Australců nalézáme tak zv. kouzelné hůlky a deštičky; kouzelníci užívají jich při hádání. Tyto deštičky jsou pokryty figurami zvířat a lidí. Obrazy podobného druhu představují hroznou matenici a lze je lehko odlišiti od ornamentů, ježto nalézají se na určité hůlce.

Z toho vidíme, že jistá část vzorků hraje úlohu písmen a znaků vlastnických, jiná má význam náboženský a symbolický (ornamentika Polynesanů, Indijců a Melanésanů); stěží jen nevelká část vzorků ornamentálních, ještě nevysvětlená vědou, má snad čistě estetický význam.

Ornamentika rovněž měla vliv na kulturu divochů. Jako okrašlování těla, měla i má úlohu vábiti a odstrašovati. Zbraň ženichova ozdobená krásným ornamentálním vzorem působí na rozhodnutí nevěsty; tím spíše na jmění divochovo, které vždy jest nepatrné, obracely méně pozornost než naň samého. Význam odstrašovací mohl míti štít s pestrými obrazy, jež zároveň jevily se jako odznaky plemene neb amulety, erb neb symbol. Za druhé důležitý vliv, dokazovaný ornamentikou, záleží v tom, že rozvíjí techniku; okrašlování vyžaduje technické zručnosti a vyvolává ji, a dále ona pak slouží praktickým potřebám.

Shrnujíce všechny probrané vzorky přesvědčujeme se přede vším, že co do obsahu i formy vyznačuje se výtvarné umění divošské naturalismem. Téměř vždy volí divoši předmět z obklopujícího je všedního života. Umělecké materiály, perspektiva, pravidelné rozdělení světla a stínů ovšem nikterak neuspokojují. A přece podaří se divochu vložiti do svých hrubých figur životnost; toto překvapující spojení životnosti s hrubostí provedení jest hlavní zvláštností umění divošského.

Nyní vrátíme se znovu к otázce: vznikaly-li tyto výtvory z estetické potřeby, jako v současném umění či děkují svůj původ jiným příčinám? Snad plastika divochů stojí ve službách náboženství? Grey skutečně myslil, že nalezená jím v jeskyních vyobrazení mají náboženský význam.- Ale ani on sám ani kdo jiný nemohl toho dokázati; v ostatních pak obrazech nikdo nepokoušel se hledati náboženského významu. Zda Austrálci snad chtěli dodati svým výtvorům náboženského významu, to v žádném případě není ještě dokázáno. Nám zbývá jen přímý význam, vyvozovaný z bádání. O křováckých kresbách Qanet přímo pravil: „Zabývají se tím čistě z lásky к vyobrazením", ale i to jest poněkud pochybno, poněvadž velmi snadno lze uznati cíl neb výsledek za samý process prací a naopak. Skulpturní výtvory severních plemen mají z části nábožensko-praktický význam: na př. obyvatelé Grónska věší do svého příbytku model člunu, aby chata nebyla zvrácena vlnami za času bouře. Skulptura Polynesanů, severních Američanů a amerických Indiánů má taktéž náboženský význam. Ale jen částečně: vše se týká jen nevelké části plastických výtvorů, většina pak nemá žádného tajného významu. Z těch a jiných faktů dříve vyvozovalo se, že, jestliže plastika divochů není původu náboženského, přece jest zrozena estetikou. Na př.: A. Grosse ve svém spise: „O původu umění" zmiňuje se o tom, že plastické výtvory mohly ještě míti význam písmen neb smluvených vůbec znaků praktického významu; přece na konec nepřikládá té okolnosti jaksi velké důležitosti a usuzuje, že plastika všech divochů pramení „z čisté radosti na tvoření".

\