Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 132

Tak výtvory plastického umění divochů nepředstavují výtvory estetických potřeb, nýbrž mají praktický význam jako písmena. Vliv jejich na společenský život u divochů nepodléhá pochybnosti. Snad plastika pro ně má tentýž význam jako i pro civilisovanou společnost. Tak některé obrazy, na př. vyobrazení bitev, uchovávají pro potomky památku o činech jejich předků, působíce sesílení svazku společenského; ale v celku jest obzor plastiky divošské dle pozorování etnografů příliš úzký a její prostředky příliš hrubé a chatrné, aby mohly míti hluboký sociální význam.

Třebas jsou sebe zvláštnější a anti-umělecké dle obecného dojmu formy umění divošského — řídí se týmiž zákony, kterým jsou podrobeny výtvory umělecké i kulturních národů. Všechny hlavnější principy estetické: eurytmie, Symmetrie, harmonie uskutečňují se ve výtvorech „umění výtvarných" u současných divochů stejným způsobem. Ostatně jestliže se i tím dokazuje, že estetický požitek, jejž Kant pokládal za vrozený člověku, určuje se obecnými podmínkami; jestliže existují všeobecně závazné zákony umělecké tvorby; jestliže při studiu umění divošského možno postihnouti těsnou souvislost mezi ním a současným lidstvem; to v každém případě netvořilo základ prvotního umění pouhé estetické potěšení. Nyní, jen nemnozí mohou mluviti o jediném estetickém základě prvotního umění; téměř pro každý fakt zvlášť bychom mohli nalézti utilitární základ.

A tak je-li otázka o vzniku umění a o umění národů primitivních jednou z nej zajímavějších otázek, vyvolaných současnou vědou, pak studium tohoto prvotního umění ukazuje, že umění jest majetkem všeho lidstva. Všude a vždy nečekaje, až zdokonalí se způsoby průmyslové, člověk tvořil, co nyní zařazují do oblasti krásných umění. Ten zdánlivý „přepych" byl mu potřebou. Chceme-li pochopiti umění kulturních národů, musíme proniknouti do podmínek a podstaty umění prvotních národů. Před studiem vyšší matematiky, třeba jest znáti násobilku. Proto jest jednou z prvých úloh teorie umění obrátiti zrak zpět, k tomu primitivnímu umění národů v době jejich dětství, které nejlépe ukazuje výlučně utilitární jeho původ.     A. Jacimirskij.

Nová česká verse pověsti o Záhořově loži.

Pan Josef Homolka poslal redakci následující zajímavý variant nadmíru rozšířené pověsti, kterouž podle znamenitého zpracování Erbenova známe pode jménem „Záhořovo lože". Pozoruhodno jest, že byla tato verse zapsána v středních Čechách, kde by se mohlo předpokládati, že lidové tradice zcela vyhynuly. Zapsalť ji p. J. Homolka podle vypravování R. Kohoutové ve Dřínově u Kralup n. Vit., kteráž dle sdělení páně zasílatelova „pohádku tu slyšela od svého otce jako malé děvče v letech šedesátých min. století".

Nemohouce versi tu nyní učiniti východiskem celé studie o této látce odkazujeme především na velký materiál sebraný od J. Karłowicze we Wisłę IL, 804 a d., III., 102 a d., 300 a d., 602 a d., 881 a d.; poznámky prof.


Předchozí   Následující