si se tam dověděl?" Ten vypravoval mu všecko, jak čerta mučili, ale dyš-řek, jak se bál Kajnerový postele, začal se loupežník třást jako vosyka a ptal se: „Viděl si tu Kajnerovou postel?" A von povidá: „Viděl; byly v ní samý břitvy, nože, kosy a vidličky." Tu loupežník dal se do pláče a povidá: „Já sem Kajner. Mnoho životů lidských sem zničil a pro mně je ta postel uchystaná. Pověz mi, je eště možná, abych se tam nedostal?"

„Čiň pokání a vyspovídej se mi a potom ti Pámbu vodpustí.'1 Teda se mu ten Kajner vyspovidal a povidá: „A za pokání mně uvaž tuhle na tu jabloň a já se tu tak budu modlit za spásu svý duše." Von ho tedy přivázal a šel dál к domovu.

Stal se brzy farářem v nedalekej vesnici a na Kajnera uš skoro zapomněl. Byl uš starej a přišli pro něj jednou, aby šel s pánembohem. Tak si dal zapřáhnout do vozu a jel. Přijel zas do toho lesa, co Kajnera zanechal a tu cítil takovou vůni jablek к sobě táhnout, že dostal na ně chuť. Poručil kočímu, aby zastavil a šel mu ňáký jabko utrhnout. Kočí slez a šel. Jak ale vohnul větev, křičí to na něj: „Ty nech; neštěpovals!" A tak to na něj zavolalo třikrát. Dyš to tak volalo, dostal kočí strach, utek spátky a povidá to svýmu pánovi. Ten slez sám a šel si utrhnout. Na něj to volalo: „Ty trhej, ty si štěpoval." Vohlížel se, co to mluví, ale nic neviděl. Taky to na něj zavolalo třikrát a po třetí se u stromu něco pohnulo a před ním stál Kajner, cele] mechem zarostlej. Tu si kněz spomněl na něj, požehnal mu a povídá: „Už je dost tvýho pokání." A jak to řek, Kajner se rozpad a zbyla po něm hromádka popele.

Vlastivěda Moravská.*) II. Místopis. Třebický okres. Napsal D r. Frant. Dvorský. Str. 449; s mapkou. Cena 7 K 20 h.

Z nej znamenitějších podniků literárních, kterými Morava vůbec se může vykázati, jest Vlastivěda moravská, podnik, který má nahraditi dobré dílo Wolného a přitom je předčiti vědeckým stanoviskem vyhovujícím pokrokům vědy doby nejnovější. Dílo takové vyžaduje programu širokého, určitého a dále také vědeckých pracovníků. V obou směrech stala se chyba, která na Moravě, kde není vědeckého centra jako v Čechách, dosud po desíti letech, co Vlastivěda vychází, se nenapravila a sotva v dohledné době se napraví. Podnik rozvržen jest ve dvě části: všeobecnou, která má obsahovati obraz země po všech stránkách, a podrobnou, kde-budou popisy' obcí podle okresů.

Program není všude jasný. Tak zejména oddíl osmý části všeobecné,, který má obsahovati „poměry našeho lidu, jeho život, mravy a obyčeje a j.", sotva jinak má se podle znění pojímati nežli jako folklor. A přece nestačí, lid poznati pouze po stránce duševní, ale i po tělesné. Měl proto býti vytčen také požadavek antropologického popisu. Tyto poměry fysické nabývají důležitosti zvláště tam, kde se stýkají jednotliví kmenové moravští, ku př.