Národnostní mapa Moravy. List 1.: Severní Morava a východní Čechy. Sestavil i kreslil Alois Chytil. Slovní doprovod к I. listu sepsal Alois Chytil. Zábřeh 1906. Nákladem vlastním.

Při rozmachu národnostní ideje a při ostrém národním boji česko-ně-meckém v zemích koruny české jest pochopitelno, že, jakmile byly známy výsledky posledního sčítání lidu z r. 1900, byly srovnávány s minulými, aby se poznal výsledek boje obou národností a jejich vývoj v jednotlivých místech i celých okresích, a že na tomto novém základě pořízeny byly nové národnostní mapy, které by orientovaly o nynějších poměrech. Podrobné národnostní mapy Čech najdeme zároveň s přehledem vývoje obou národů ve známé knize Raauchbergově: Der nationale Besitzstand in Böhmen (na ní založena stať Zivanského v České Politice), národnostní pak mapy Moravy objevily se dvě: nejprve Plesingrova a nyní vychází Chytilova.

Mapa Chytilova jest pracována mnohem důkladněji a zasluhuje podrobného rozboru.V ní zavedl Chytil četné novinky, kterých dosud na národnostních mapách nebylo. Chce zachytiti nejen národnostní stav Moravy na začátku 20. století, nýbrž chce zobraziti i její stav politický, národohospodářský a kulturní. Z mapy jeho vyšel dosud list i.: Severní Morava a východní Čechy, na němž nakreslen jest kraj národně velmi zajímavý a důležitý: německé ostrovy mor.-třebovský, brodecký (konický) a olomoucký a jazyková hranice souvislého území německého od okresu rokytnického až na Šternberk.

Chytil zobrazuje tedy nejprve národnostní stav těchto končin. Území německé označeno jest barvou zelenou, české červenou f obě pole mají po 5 barevných tonech: sytá barva značí 100—95% té které národnosti, pak postupně bledší 95—90%, 90—80%, 80—70%, posléze hnedočervená 70—50% Čechů a hnědozelená 70—50% Němců. Již v tomto rozdělení vidíme něco nového: dosavadní mapy zachycovaly teprve io%ní menšiny, Chytil znázorňuje již 5%ní, a tuto novotu jistě uvítáme. Za to ale nemůžeme s volbou tonů sou-hlasiti: barvy hnedočervená a hnědozelená na mapě málo od sebe se liší, a tu bychom si právě přáli rozdíl co nejpatrnější. Někde vůbec jsme uvedeni v omyl; tak dle mapy Mirov v okr. mohelnickém, Králec a Třemešek v okr. šumperském zdají se nám většinou českými, ve skutečnosti jsou německé. A rovněž tak seslabování barev provedeno jest namnoze zcela nezřetelně, rozdíly mezi jednotlivými odstíny se mnohdy ztrácejí. Pak nabýváme ovšem špatného názoru o velikosti jednotlivých menšin. Nejzřejměji jest patrna nevhodnost volby těchto odstínů na západní hranici ostrovu mor.-třebovského. Tak na př. Dařílek v okresu lístečkem s 24% Čechů jeví se nám na mapě stejně smíšeným jako Oldřichovice v témž okresu, kde je Čechů jen 16%. Horní Třešňovec (16-4% Čechů) jest na mapě světlejší než Strakov (19-8% Č.) v okr. litomyšlském, ač mají míti zabarvení stejné. Podobně těžko rozeznávají se odstíny červené barvy. Vina tohoto leží asi mimo autora. Jeho omylem však Lhota Chrástová (23% Č.) v okr. svitavském má jiný ton než Chrástová (27% Čechů), s níž tvoří jednu polit, obec; celý katastr měl býti položen jednou barvou. .

Po této stránce nás mapa neuspokojuje, a bylo by mapě jistě prospělo, kdyby se bylo sáhlo aspoň ještě к dalším dvěma barvám: vždyť také Rauch-berg, aby docílil úplné zřetelnosti, označuje menšiny různými barvami podle jich velikosti. Ostatně po této zkušenosti pracuje nyní Chytil, jak mi sděluje, následující díly na novém základě. Ze celek tím utrpí, jest samozřejmo.

Hranici národnostní vede Chytil po hranicích katastrálních; u osad i obcí, jež vlastního katastru nemají, položil barevný kroužek kolem osady, má-li