(str. 14 sl.) obrátil se к vlastnímu tematu své práce, ke klasifikaci pohádek. Probírá starší pokusy, hlavně Hahnův a ukazuje jeho slabé stránky. Při svém pokuse má na zřeteli hlavně jeden úkol, a sice systematický přehled pohádkových látek, kteréž si vypravuje bulharský lid. Nečiní ovšem při své klasifikaci nároků na universálnost, není veden zvláštní nějakou snahou, redukovati přebohaté ty látky na několik málo hlavních ideí a činiti jakési dalekosáhlé vývody. Má na zřeteli více praktické potřeby, chtěl by usnadňovati svým systematickým přehledem detailní studia folkloristická jako domácím, tak zvláště cizím učencům, kterým mnohé ty periodické publikace, kde časem nějaká ta lidová tradice byla vytištěna, jsou naprosto nepřístupny. A v tom ohledu získal si dr. Arnaudov zajisté upřímného vděku všech. Jiný ještě bezpečný výsledek má tato práce: usnadnila jednak sběratelům publikování materiálů, znemožnila zbytečné otiskování variantů zcela téměř doslovně stejných, ukázala, že se materiál lidovědný sbíral velmi nesystematicky, tak že přes ohromný materiál bulharský dosud vytištěný nemůže se říci, že bychom přibližně znali pohádkový repertoir všeho bulharského lidu a mohli učiniti bezpečnější obraz o rozšířenosti látek a motivů pohádkových. Ku podivu leckterá látka velice zajímavá byla dosud velmi zřídka zapsána, aneb vůbec ještě nebyla nalezena, kdežto jiných látek máme značný počet variantů. Zvláště pak jest pozoruhodno, že většinou pocházejí dosud vytištěné pohádky bulharské z krajin západních a jihozápadních (valná část, snad většina pochází z Makedonie), kdežto východobulharské kraje jsou silně ještě zanedbány," lidové tradice východních kmenů bulharských nedostatečně prozkoumány.

Dr. Arnaudov seřadil v této své rozpravě bulh. pohádky a povídky lidové do čtyř skupin: 1. povídky o dobrodružstvích reka neb rekyně, 2. legendy, 3. bájky zvířecí, 4. anekdoty. Tyto skupiny dělí potom na velkou řadu drobnějších oddílů, seřazuje látky dle příbuznosti motivů, blízkosti versí, při čemž slouží mu do jisté míry za vzor Tilleovo seskupení českých pohádek v Národopisném Sborníku I. Spis. není ovšem přesvědčen o absolutní ceně svého seskupení bulh. pohádek a povídek lidových, proto prý, že se při tom řídil jen dle faktického, dosud seskupeného materiálu bulharského, a nově nalezené nové látky, verse, varianty mohou na mnoze změniti jeho seskupení, jeho stanovení příbuzenských svazků. Do druhé skupiny „legendy" počítá spis. vůbec povídky, jichž předmětem jsou náboženské názory a představy, pověry lidové. Obsah jich opírá se o pověsti biblicko-apokryfické, ideje nábožensko-etické, představy demonologické aneb výklady o původu, t. ř. aetiologické. Dle toho dělí tedy spis. legendy v 4 skupiny menší. V 3. skupině dochází výrazu demonologie lidu bulh., víra v sudičky, osud, upíry, čerty, samodivy a jiné bytosti. Skupinu 4. „aetiologické povídky" spis. nepojal do svého systematického přehledu. Rovněž z nich vyloučil čtvrtou hlavní skupinu, anekdoty. Můžeme-li celkem přijmouti druhou, třetí a čtvrtou hlavní skupinu, tož nemůžeme nikterak se smiřovati s jeho první skupinou. Než hleďme, jak spis. skutečně tu látky roztřídil a sestavil.

I. oddíl. Rek dobývá různým způsobem krasavice aneb bohatství'.. Tento oddíl dělí ve 3 skupiny:, a) Pomocí vděčných zvířat, nadpřirozených bytostí aneb divotvorných věcí vykoná rek různé skutky hrdinské a ožení se s krasavicí, b) Pomocí vrozených aneb později dobytých nadobyčejných vlastností vykoná rek různé skutky hrdinské, ožení se s krasavicí aneb zbohatne, c) Muž dostane od nadpřirozených aneb vděčných bytostí divotvorné předměty aneb vla'.tnosti, jež mu dopomohou к bohatství. Skupina a) dělí.