Č. г., str. 13 sl. jest variant pohádky sbírky Kojanova-Stefanoviče č. 5., Archiv f. slav. Phil. V. 20 sl.; mimo varianty vypočtené ode mne v Zborníku za nar. život VIII, 171 třeba uvésti ještě Бос. Вила VII (1892) str. 252 sl. Rek, princ úklady macešinými vypuzený, ukojí žízeň starého poustevníka a jest za to od něho obdařen čarodějnou flétnou. Královna vil vzala později pánu rekovu oči. Od něho obdařen koněm a zbraní jde dále do světa, osvobodí princezku od draka a dostane ji — nevlastní svou sestru ■— za ženu. Drak přemožen pomocí čarodějné flétny: musí podle ní tak dlouho tancovati, až spleskl v puchýř zcela malý, a ten pak zašlápl rek levou nohou svou.

Č. 2., str. 21 sl. Srv. poznámky René Basset v Revue des tradit. popul. VI, 681 sl.

Č. 3., str. 27 sl. Matka zradí syna svému milenci. Srv. Máchal O epose slov. 64 sl. Летопис мат. српске sv. 146, str: 115,' č. 3 Kres V (1885), str. 246, č. 46, Plohl Herdvigov Hrvat. pjesme i pripov. I, 135 sl., č. 26. Бос. Вила IX (1894), str. 188, Сборникъ българ. нар. умотвор. XI, odd. 3, str. 141. Шапкаревъ Сборн. IX, 406 sl., 464. Спрострапоиъ Приказкп str. 101, č. 19 (Сборн. нар. умотвор. XIX).

Č. 4., str. 35 sl. Muž zví ve snu vše, co mu potřebné, strčí-li první kus jídla pod levou patu, a poslední pod pravou.

Č. 5., str. 41 sl. „Dva prsteny" jistě není lidové. Muž přijde do osamělé krčmy, kde jest jeho sestra provdána za hospodského. Jak ten chce hosta, svého zavražditi, pozná v něm žena svého bratra. Muž zabije hostinského, a potom zazelená se a znovu pučí les. Tento poslední motiv připomíná nám zakončení některých versí o kajícím zbojníkovi, srv. bulharské nyní u Arnau-ctova Българ. нар. приказкп str. 75 sl.

Č. 6., str. 47 sl. Variant známé pověsti o narození Konstantina Vel., sv. Ondřeje. Srv. Anthropophyteia I., č. 48, 49 sbírky Kraussovy, Сборн. матер. Кавказ. XXXV, odd. 2., str. 72 sl., viz N. Věst. I, 51, 116. Dotyčných pojednání Veselovského, Dragomanova, R. Kohlera р. Gavrilovič neuvádí ve své poznámce, ač právě na ně měl odkazovati.

Č. 7., str. 51 sl. „Koruna a pastýř". Pastýř ožení se s jedinou dcerou královou, když třikráte byla na hlavu jeho sletěla koruna. Jinde se obyčejně takovým aneb podobným způsobem volí král, srv. moje pojednání v Národop. Sborníku VI, 140 sl. Dále jest tu spojena pověst o nalezení propadlého kostela.

Č. 8., str. 57 sl. Víla vyvede krále z lesa, když jí slíbil, že na tom místě vystaví pro ni hrad. Obyčejně .musí člověk v takových případech slibovati oné bytosti své dítě. Když potom král v novém hradě před svými hostmi popíral, že jej vystavěl pro vílu, přemění se spolu s hostmi v kámen. S tím spojena jest etymologická pověst o vzniku Budima.

Č. 9., str. 61 sl. Verse látky o Lenoře.

Č. 10., str. 65. Chudas osvobodil se od čerta, svého soudruha, tím, že se pokřižoval.

Č. п., str. 69 sl. Čas mine jako několik okamžiků hodnému králi prohlížejícímu nebe. Srv. Chauvin Bibliogr. du ouvrages arabes VII, 102. Gavrilovič cituje v poznámce legendu, vypravovanou od Divkoviče, ale ta náleží vlastně do okruhu o mnichu naslouchajícím zpěvu ptačímu, Köhler Klein. Sehr. II, 239 sl. Otiskl ji již Iv. Milčetič v Zborníku za nar. život I, 2 s jinými varianty, sdělil potom ještě některé verse v temže Zborníku X, 1 sl., a na to měl vydavatel odkázati.

Č. 12., str. 73 sl. Zena sedla si na čerta, dala se přenésti přes řeku, a nespouštěla se ho dříve, až když jí byl předal všecku svou „čertovmu". Srbská