třebas bez falešného pozlátka vybájené a vylhané dávnověké vysoké kultury samorostlé. Vděčně budiž zde ještě vzpomenuto, že Gebauer v prvních letech své úspěšné činnosti vědecké věnoval dosti značnou pozornost lidovým tradicím a studiím látkovědným. A ty jeho práce náležely svého i času zajisté mezi nejlepší, co v naší literatuře na tomto poli bylo napsáno, jako na př. ,,O metaforických obrazech básnictví národního, zvláště slovanského" Listy filolog. I., „O začátcích, v jaký'c h si libují národní písně, zvláště slovanské" tamže IL, „Moravská píseň o třech dcerách" tamže IL, „Jiříkovo vidění v souvislosti s jinými pověstmi mystiky křesťan s k é" tamže VI., „Bajka o vlku, který se posti 1", tamže IX. A i později sledoval bedlivě a láskyplně pokusy mladších žáků svých na. tomto poli. Naše pak Společnost může honositi se tím, že směla Gebauera po-čítati mezi své členy.

@---------

Этнографическое Обозпънiе vítá ve svém nejnovějšírn čísle 70—71, str. 327 srdečně „Národopisný Věstník", přálo by si jen, aby přinášel hojněji zpráv o sbírkách našeho musea.

@-------

К o 1 i k j e Č c c li ů v Americe? Pan Tomáš Čapek, americký advokát a známý autor spisu „The Slovaks of Hungary" (New York'1906) — viz I, 143 — vydal právě v druhém vydání velmi zajímavou knížku „Památky Český-ch Emigrantů v Americe" (Omaha 1907) a v ní odhaduje počet Čechů, žijících dnes v sev. Americe, na půl millionu. R. 1900 napočetla jich úřední statistika Spojených států 156.891 (Čechů v Čechách zrozených), ku kterémužto počtu nutno však dále připočisti ty osoby, zrozené v Americe, které měli českého otce (353.614) nebo českou matku (23.353). — Tím dostaneme číslo 376.967, ale i to -ení správné, poněvadž se mnozí dali zanésti jako Rakušané, tak že odhad na l/2 millionu je úplně pravděpodobný. Nejvíce jich je v státu Illinois, pak ještě v Iowě, Minnesotě, Nebrasce, New Yorku, Ohiu, Texasu a Wisconsinu. Velmi zajímavý je ještě kousek nejnovější úřední statistiky americké o počtu přistěhovalců z Rakousko-Uherska r. 1905

(spolu s udaným procentem analfabetů):

České kolonie v Rusku. Z článků A. Pospíšila а V. Oliče uveřejněných v letošním ročníku „Ruského Čecha" (č. 15 —16) vyjímáme následující zajímavá data o vzniku a vzrůstu českých kolonií v gubernii volyňské, z nichž, jak známo, vyšel také jediný- český člen Gosudarstvenné dumy p. Drbohlav. Česká kolonisace počala sem ve velkém směřovati r. 1868 vedením Fr. Přibyla, rodáka třeboňského, jenž seznav krátce před tím poměry na Volyni a mnohé výhody, přivedl sem první kruh osadníků a staral se horlivě, aby následovali další. Podařilo se to v míře nebývalé. Čechové počali se, zakupujíce statky zadlužené šlechty, usazovati nejdříve v Dubenském újezdě, odtud i po okolních povstávaly nové osady jedna za druhou, a r. 1897 napočetlo úřadní sčítání v celku asi 30.000, z čehož největší zlomek připadá na Dubenský újezd — 947i- V újezdě Rovenském je jich podle Pospíšila 4484, v Luckém 3910, v Žitomírském 2685, v Ostrožském 2811, Vladiměřskérn 1873, menší nečítajíc. Osadou nejčetněji osazenou Čechy je Hlinsko (Glinsk) zal. r. 1868 dnes s 1154, pak Zdolbunovo s 1130, Kupičevo s 1002, Rudňa Bazarská s 1066 Čechy.

@----------

Na Krymu jsou 4 české osady Cerekvice nedaleko Symferopolu, vlastně českoněmecká s českou menšinou, Alexandrovka dvě míle na