|
@S@i6i
západ s německou menšinou, a dvě ryze české: B o h e m k a půldruhé míle severněji a Čech o hrad ještě severněji u slaného jezera Čonhorského. Poblíže města Novorossíjska jsou 3 české osady založené r. 1868 K y r i 1 o v k a, M e t o-dějovka a Glěbovka; pěstují hlavne tabák, víno a ovoce. Świat slow. HL, 403.
@----------
O původu moravských Valachů napsal nejnověji v Časopise Matice Moravské XXXI., 113 sl. prof. Pastrnek velmi zajímavé pojednání. Soudí, že nejsou zvláštní národní kmen moravský', nýbrž že ,,to jsoUj' ať tak dím pomoravštění kolonisté, přišlí ze sousedních Uher a snad i ze Slezska" („dostali se prostředím ruským a uherskoslovenským na Moravu").
@-----------
O rozpravě prof. K. Nitsche (viz nahoře str. 112) napsal několik pozoruhodných slov redaktor Ad. Černý ve svém Slov. Přehlede (duben 324 st.). ,,Świat Sław." (maj 405) má ovšem pravdu, že ve východnějších — polských dialektech těšínských jest méně vlivu českého, než v západních, českých „lašských" polského. Zatím ovšem zuří dále boj o převládu jednoho aneb druhého živlu v jednotlivých obcích, o čemž zajímavou zprávu přinesl též dubnový sešit Slov. Přehledu str. 322 sl., srv. ještě Świat Slow., maj 404.
@------------
Pan Dr. V. Tille uveřejnil v „Národních List ch" 5. dubna t. r. zajímavý feuilleton nadepsaný' „Konec pohádky". Navazuje na výsledky novějšího spisu o literárních předlohách pohádek vydaných od bratří Grimmů, podle kterého v této sbírce nesmíme spatřovati ryzí lidové povídky věrně dle vypravování lidového zapsané, než povídky zpracované od vydavatelů. O tom ovšem nebylo pochybností již dříve, neboť v komentáři svém sami místy naznačili vlastní jich původ, na př. při pohádce č. 20 o udatném krejčí. Připouštíme, že i v jiných sbírkách podávány pohádky literárně zpracovávané, upracované, ne pouze v našich českých sbírkách. Ale proto nesmíme šmahem zavrhovati sbírky všecky všecinky. aniž snad domnívati se, že leda v textech vydaných od dra Fr. S. Krausse jsou obsaženy nejryzejší dokumenty lidových tradic. V naší zprávě o této publikaci (sv. L, str. 51) uvedli jsme řadu látek, které jsme znali již z jiných starších sbírek leda v podání někdy decentnějším. Nemusíme pak decentnost jiných známých versí vždycky připisovati jen censorské tužce. „Konec pohádky" můžeme přizná-vati jen s velkou restrikcí. Chladné literárně historické studium tradic lidových, bezpečný-ch zápisů lidových vypravování, zajisté povede nezřídka к uznání skutečného tvořivého ducha nej širších vrstev ve všech krajích světa. J Polívka
@-----------
Učitel V. Hladký podnikl zajímavou práci: sebral pověry dětí, které byly mu svěřeny, žáků to třetí třídy trojtřídní školy — tedy dětí и—14 letých. Zaznamenal u nich na 110 různých pověr, z nichž na polovici je pověr náboženských. Soupis těchto pověr, jež jsou tedy dosud v lidu živy, uveřejnil ve Volné Škole III., 3—4.
@----------
Centrální komise pro zachování uměleckých památek zakročila opětně na prospěch stavby lidové. Vyslovila se proti tornu, aby byla zbourána malebná, charakteristická dřevěná zvonice v Semaníně. Dle jejího rozhodnutí mají být; provedeny na zvonici pouze nezbytné opravy.
@-----------
Justus Perthes v Gotě chystá vydání levné nástěnné mapy německého jazykového území ve střední Evropě.
Zprávy o museích a společnostech národopisných.
Společnost Národopisného Musea Českoslovanského došla uznání svých snaha práce s míst nej vyšších, tím, že do programu pobytu panovníkova v Praze byla zařazena i návštěva Národopisného Musea. Panovník, jenž uvítán byl musejní radou, prohlédl s živým zájmem sbírky krojů a výšivek, keramiky, lidové hudby a literatury a ukázky sbírek zvykoslovných. Zvláště upoutaly jeho pozornost kroje Detvanců, skupina jízdy králů, blatské pleny, sgrafitované modré české talíře a vyřezávané formy na perník. Panovník vyslovil své uznání bohatosti a.cennosti musejních sbírek í uměleckého vkusu českého lidu, jehož jsou právě sbírky dokladem. Mimo to zajímal se i o ukázky publi
|
