Kolem Sudislavi seli na plocho, t. j. podélně ku předu, na záhony čtyřbrázdové. Vyseli korec na 2 měřice pole.

Zádoucno bylo, aby semeno po zasetí zaschlo, t. j. aby nepršelo, neboť prudkým deštěm udělá se koráb, jejž kličky nemohou proraziti. Ale i zde rozhodovala mnohdy náhoda. Vít Vrba v Č. Třebové sel roku 1840 na svůj svátek. Když rozházel semeno, dalo se do deště a pršelo hustěji a hustěji. On chtěje práci dodělati, spěchal a smykal brány po poli, že to vypadalo, jako by bláto s cesty shraboval. A hle, len se mu všechen vysypal, leskl se jen což a byl na loket dlouhý.

Žádnou plodinu polní neměl lid tak na mysli jako len. Svědčí to o jeho důležitosti v hospodářství, ukazuje však též na nejistotu zdaru této rostliny, která si vyžádala nákladu a napotom třeba sklamala. Lid tudíž obracel к ní všecku pozornost a z různých změn povětrnosti téměř po celý rok dělal si vývody o zdaru jejím. O lnu panovalo nejvíce pranostík a pověry měly tu široké pole.

K tomu, co v té částce bylo již výše pověděno, stůjž ještě toto. Na sv. Lucii vysvitne-li slunce třeba jen, co by bičem mrskl, má dívka prodati rychle kytli*) a koupiti semeno. (Viz níže o platu děveček.) Svítí-li však ten den dlouho, bude v létě vypalovati len na poli. Herb.

Visí-li v zejme dlouhé rampouchy se střech, bude dlouhý len. V Herb, o tom říkali: Dlouhé střechýle v zejme, dlouhý len v létě. —V advente dlouhé rampouchy — dlouhé pozdní lny. (Říčky.) — Chumelí-li (Říčky) nebo je-li zamračeno (Dl. Třeb.) v masopustní dni, bude míti len vláhu a to v neděli ranní len, v pondělí prostřední, v úterý pozdní. — Je-li na ostatky pod mrakem, zvědou se lny. (Č. Tř.) Jiní prorokovali právě naopak: Je-li jasno, zvědou se lny. (Sudisl.) — Napije-li se na ostatky ptáček z koleje, bude dlouhý len. Taje-li v neděli, podaří se len ranní, v pondělí prostřední, v úterý pozdní. (Č. Tř.) A zase opačně: Narostou-li na ostatky dlouhé ,,rapouchy", bude dlouhý len. (Č. Tř.) Jaké rapouchy na ostatky, tak dlouhý ranní len. (Říčky.) — Jak vysoko hospodyně (někde i hospodář) na ostatky (někde jen v úterý)

0 muzice skáče, tak vysoko vyroste len. Z té příčiny vyskakovali hospodáři

1 hospodyně pilně do výše nelitujíce dechu ani potu. (Herb. a j.) — Upadne-li při tom tanečnice v kole, lehne len. (Říčky.) — Aby se len v pazderní nepřipálil, nesměli v Rétové hoši o ostatcích po tři „písničky" kouřiti. Je-li na smrtnou neděli pěkně, podaří se len.

O velkonocích shromážděli skořápky ze svěcených (na velkou neděli) vajec a dávali je na pole ke lnu určené, aby se podařil. — O Božím těle lámou „Člupáci" (v Litomyšli) halúzky z máji a zapichují je (dosud) do lnu, aby byl dlouhý. Čím delší haluzka, tím delší bude len. — Sudislavští brali větvičky ze všech čtyř oltářův a zastrkávali je do lnu. — Březové větvičky od Božího těla jak dlouhé se do lenu zabodnou, tak dlouhý bude. (Říčky.) — Jsou-li mlíčáky (pampelišky) vysoké, bude dlouhý len. (Říčky.) — V Říčkách dá vah do lnu sklo, aby jej blesk nepřipálil, neboť sklo, jak se blýští, svede prý blesk na sebe. * *) Za touže příčinou dával někdo před setím lnu do každého rohu pole po slepičím vejci. (Říčky.) — V Přívratě zatkli po zasetí míru