do lnu, t. hůlku tak dlouhou, jak dlouhý si přáli míti len. Dělali spíše kratší než delší, poněvadž sousedé znali půdu pole a věděli, jaká správa se mu věnovala. „Kdyby byl někdo dal větší míru, než ten pozemek a úprava zasluhovaly, byl ten člověk za posměch daremného hospodáře po celé vsi". (Zpráva od 861etého starce.)

Když semeno vyběhlo, chodil se hospodář dívat, zdali se 1 e s k n e, což bylo znamením, že jest bujný. V té době hospodáře napadal strach, aby. mu ho nesežraly mušky (dřepčíci).

Když pak z а 1 n ě 1, t. j. po děložných lupíncích dostával první lístky lenné, tu zase měl hospodář starost, aby mu ho nespálila ruda (prudké slunce po dešti nebo mšice). Od rudy dostal zakroucenou hlavičku (v r c h o-1 e k) a zčervenal, nový stonek vyrůstal pak z kolínka, čímž len trpěl na délce.

Též se věřilo, kam se postaví duha, že to místo vypálí. Duze přičítali za vinu žluté placi na lníšti.

Len roste až do květu a něco málo přes květ, což trvá 7—8 neděl. Kvete dopoledne; odpoledne se květ zavře. Svalí-li či srazí-li ho (1 e h n e -1 i), nemá pak semene, což jest pro hospodáře již značná škoda.

Dozrává-li ležák = ležatý len, dostáva rezavé skvrny, f 1 i ž е. *) Fližovatý len (ležák) pozná se po vytření dle těchto (žlutých, rezavých) skvrn. Na takových místech drží'dřevina při vláknu a nevyloupne se při tření; musí se nehtem pomáhati, aby od vlákna pustila a pazdeří (p a z d ý r к о) vypadlo. Fliže bývají mnohdy dlouhé na celé vlákno a stálo by mnoho práce, aby takový stonek čistě vytřel. Proto přichází takového lnu mnoho do babiny (odpadků). Fližovatý len dává arci přízi nepěknou, hrubou a nečistou. Skvrny ani v bělidle nezmizejí, ano dostanou se až do prádla, které se na takových místech brzo trhá. (Č. Tř.)

Když len vynikl, t. j. když jest dostatečně vysoký (asi 10—14 cm.), pleje se pečlivě ze vší buřeni. V Sudislavi plívali len s 4—5 cm. vysoký. Za nepohodlného počasí musilo se počkati a tu dorostl i 15—20 cm. zvýši. V Č. Tř. nechávali jej z pravidla dorůsti 4—5 palců, v Říčkách n a č t v r t k u (t. lokte). Po krátkém lnu se plečky všude obyčejně válely, aby byl dlouhý. Bylo-li pole na stráni, válely sudy, což jim působilo mnoho veselosti. (Herb.) Na p r v n í p 1 e č k u, protože pospíchala, druhé hubovaly. (Sud. i j.) Mělytě obyčejně každá svůj záhon a nechtěly se omeškávati vzadu, zvláště byla-li na poli hospodyně nebo hospodář. Jako bylo tehdáž vůbec obyčejem při práci zpívati nebo žerty prováděti, tu také při plení se nemlčelo a zpívaly se různé písně, nábožné i světské.

Vyplety len nechal se již s pokojem vyrůsti a odkvésti.

Když pak se sebe pustil košilku (Kozlov), či když к o-šilka dopolou opadala (Říčky), t. j. když dolejší lupínky opadaly,., trhal se. Doba trhání nebyla však stejná. Kdo chtěl míti jemné vlákno,