@S@.177

slušný a dle jejího poručení se říditi. Když na př. ustanovila, v který den a v kterou hodinu se do „pazderně" dostaviti mají, musela každá v čas přijití. Která se omeškala, byla trestána grošem pokuty. Když měly natřeno po kloubě, dostaly posilu, chleba a kořalku. Při jídle ledaco si vyprávěly, hádanky si dávaly, také, když pojedly, zpívaly, často každá jinou. Jedna na př. ,,Ryc, ryc, ryc, v kapse není nic. Co tam bylo, utratilo, už tam není nic. Svatý, svatý, svatý, pučte mi tři zlatý, až jich budem mít, musíme jich po troníčku oplatit." Druhá zpívala: „Chalupníci hadrníci, sedlák je přec pán, sedlák pošle na robotu, chałupnik de sám. A když přídě z roboty, tu jen přídě do psoty." Třetí zase jinou.

Mezi tředlemi byli dva 11 u k a č i, mužští; když se tředle rozkurážely, tak se tlukači měli „jako nahý v trní". Jest-li nechtěli, aby jim tředle udělaly nejhůře, musili „rejši dáti na kapku". Pak byly veselé a teprve zpívaly!

V Kozlově hospodář si zjednal obyčejně 12 tředlí, s kterými se po půlnoci odebral do pazderny. Jeden vynášel len a to tak, aby ho nebylo zbytečně mnoho venku, že by ocíral, sesyrovatěl. Ve 4 hodiny dostávaly tředle první snídani — řepaníky, t. j. koláče *) nadité řepou.

К desáté nebo jedenácté hodině byly hotovy. Tu dostaly druhou snídani a kořalku, za kterou vynesly z pazderny pazdeří, jež si hospodář odvezl domů. К obědu měly polévku, na př. kroupovou, pak hrách, nadívaninu, nebo jiné jídlo jako: jáhly se zelím, kaši krupičnou s perníkem, ovocovku a v ní nadrobené koláče а р., domů koláč. Ke hrachu se jim ukrojil chleba, jejž si odnesly domů. Platu bylo 5—6 kr. šajnů ( = 7—8% haléře) od kloubu. Obratná tředle vytřela 3—4 klouby. V pozdější době dostávaly 10 kr. od kloubu a zemni na přidánek. Poslední snopek (nevěstu) vítaly s radostným křikem. Hosta v pazderně rády viděly; přivítaly ho, ale musel se vykoupiti. —

V Říčkách docházely do pazderny v 1 h. s půlnoci nebo dříve. Ve 4 hodiny byl první kloub vytřen a tu dostaly tředle chléb a kořalku. Když se udělal „deň", byl zase kloub. V 9 hodin dostávaly vařené jídlo třeba devateré: zelovku (zelnou polévku), odvárku (rozvařené ovoce suché), dvojí nadívaninu (jahelník neb krupnik), hrách, ovocovku (řídká jícha ovocná) a j. Dali-li jim někde řepu, smály se pak tředle, že tam počítaly obrázky (t. j. že nejedly a dívaly se jen po světnici). Domů si každá nesla 1/4 bochníku chleba, 2 koláče a ode všeho jídla, až jí to padalo. Po této snídani šly zase třít, až celé sušení vytřely, což trvalo do poledne nebo přes poledne. Nevěstu (poslední snopek) vítaly s výskotem a zpěvem. Tředle odešly pak domů a sušič stavěl pro příští den. Ženy byly při tření veselé, mnohdy (účinkem pití) až rozpustilé. Po první snídani (ve 4 h. ráno) za odpočinku vzchopily se někdy a šly po Říčkách po „koledě". Dostaly-li mezi sebe mužského, chytly ho a tančily s ním. Konečně ho vytřeným lnem svázaly a nepustily, dokud nedal na kořalku. Nebo, neměl-li co dáti, povalily ho a nacpaly mu pazdeří, kam mohly. Proto se jim každý raději vyhnul.

V Sudislavi nastalo tření po posvícení a trvalo asi do vánoc. Po celý ten čas měly tředle co dělati. Přicházely do pazderny, když se dělal den, a měly do soumraku si co pospíšiti, než vytřely. Potom pazderník hned zase stavěl na ráno. V 8 hodin byla studena snídaně (V2 libry chleba a sklenička kořalky). Oběd a večeře byly strojené. К obědu byl hrách nebo jiné jídlo: nadívanina, řepa, kaše, bendovka (ovocná polévka s mlékem), brambory, kroupy, zelí а р., vždy pak hodně velký vejražkový dolek. Večeře byla jako oběd. Po večeři