průvod svatební od tigrů přepaden, nevěsta nej mladšího jim obětována. Nej mladší princ jí opět dobyl pomocí opice, obelstivší tigry.

Č. 22. str. 83—87. „Povídka o černé krávě". Kráva opatřuje pastorkovi pokrmy, dle přání macešina má býti prodána, ale uteče s pastorkem. V našich pohádkách pomáhá kráva obyčejně pastorce. Grimm č, 130 Аеанасревъ, Рус. нар. ск. č. 56 a j., taktéž Hinton Knowles Folk Tales of Kashmir 127 (kaza m. krávy). V jiných varuje kůň aneb býk pastorka před úklady ma-cešinými a uteče s ním. Етногр. 36ipn. VIL, 48 č. 37. Ааапасьевъ IL, č. 165a. Вила Ст. Новаковипа IL, 815. Srv. Národop. Sb. IL, 95 č. 7. Leo Reinisch, Die Somali-Sprache 259. Dav. H. Müller Die Mehri- und Soqotri-Sprachen L, 76. Tato černá kráva odnesla pastorka do lesa, ve kterém byla jeskyně, jež vedla k sídlu Velkého Hada, který spolu s býkem nesli vesmír Do té jeskyně dávala kráva denně velké množství mléka pro hada. Z vděčnosti udělal had pastorka zcela zlatým. Jednou padl dlouhý zlatý vlas jeho do řeky, spolkla jej ryba, a ta byla chycena a donesena ke králi. Princezka se zamilovala do něho, pastorek hledán, nalezen a v poutech dopraven do královského paláce. Hojněji podle zlatého vlasu řekou odplavaného hledána krasavice. Srv. Nár. Věst. II. 103.

Č. 25 str. 96—100 „Muž šel hledat štěstí svého". Uloženy jemu tři otázky na cestě, a starý fakir, ke kterému konečně přišel, mu je zodpoví: 1. Králův palác nemůže býti dostaven, pokud se princezka nevdá, 2. hrdlička trápena stálým vnitřním žárem, ač žije nad vodou, uzdraví se, až polovici své moudrosti někomu řekne; 3. švestka bude míti chutné ovoce, až se vykope poklad u jejích kořenů skrytý. Zvláštní tedy verse látky „o třech vlasech děda Vševěda".

Č. 26 str. 101—103 ,,Tn moudří mužové a králova dcera" patří k látce „Die vier kunstreichen Brüder" Köhler Klein. Schrift. L, 298, 438. Clouston Popul. Tales and Fictions L, 277. Драгоманов-Розвидки IL, 131.

Č. 27. str. 104—106. Knížecí synek slíbil obětovati posvátnému kameni svou hlavu, dostane-li jisté děvče za ženu, a po dvou šťastných měsících obět slíbenou přinesl. Když se o tom dověděl jeho otec, učinil taktéž. Také nešťastná žena chtěla obětovati svůj život. Avšak slyšela hlas, aby to neučinila, než hlavy obou obětí dala zase k tělům; a tak oba, manžel a otec ožili. Avšak ve spěchu změnila hlavy. Podobně v rozšířené legendě sťal světec čerta i babu, když se zuřivě prali, a jjotom ve spěchu změnil hlavy, ženě nasadil hlavu čertovu. Sr. Rev. d. trad. popul. IL, 62; X., 661; XIII., 530. Národní poh. a pověsti 139. Ad. Černý, Myth. bytosče luž. Serbów 366. Zborník za nar. živ. juž. Slav. L, 251. Добров-льскш Смол. Сб. L, 288, aneb přeměněna hlava čertova a Malorusova Курскш Сб. IV., 107.

Č. 32 str. 115—118 „Kdo ukradl rubín?" Srv. Národop. Sb. L, 143. č. 13. Сборн на нар. умотвор. XVIII., 627 č. 184. Потанпнъ Восточные мотивы 592.

Č. 34 str. 125—131 „Tkadlec". Zvláštní versi látky „Udatný krejčí" s některými sledy látky „Kocour v botách".

Č. 42. str. 155—162. Kníže chodil v noci převlečen po ulicích a tržištích, zvědav, co dělají poddaní, jako na př. Hinton Knowles, Folk Tales of Kashmir 417. Zví, jak jistá žena nosila za nepřítomnosti mužovy tajně jídla fakírovi, a na jeho žádost přinesla mu dokonce hlavu mužovu. Fakir vyhnal ji, obávaje se, že by také jeho mohla jednou zabiti, jako zabila svého manžela. Nyní dala se do hrozného nářku, že prý zloději jejího muže oloupili a zavraždili. K tomu se připojuje další látka, aby se dokázala pravdivost přísloví,,Nesuď, abys nebyl souzen." Kníže, který znal dokonale všechen zločin ženy té i její