Z prací, podaných v poslední době České Akademii pro vědy, slovesnosť a umění se žádostí za uveřejnění, dotýká se národopisu Ant. Kotíka Další příspěvky к poznání našich příjmení a Kašíka Popis a rozbor nářečí středobečov-ského; podpora 600 kor. povolena byla na další tři listy A. Chytilovy Národopisné mapy Moravy; v tisku je F. Hruškův Chodský slovník.

@-------------

V Oesterreichische Rundschau XL, 5 uveřejňuje Dr. M. Haberlandt přehledrozvojerakouskélidovědyzar. 1906—1907. Všímá si i prací českých; ovšem i na stručnost své zprávy dosti skoupě. Pokud však se zmiňuje o českém lidovědném podnikání, činí tak nezaujatě a neupírá české práci zaslouženého uznání. Zejména připomíná, že Čechy budou míti jedno z prvých zemědělských museí: zatím v oddělení zemědělské retrospektivy při Národopisném Museu Českoslovanském. (Ve Vídni zřizuje se zemědělské museum při vysoké škole zemědělské.) Mimo to vzpomíná Českého Lidu, Časopisu Vlasteneckého Muzejního spolku v Olomouci a Časopisu Mor. Musea Zemského. Národopisného Věstníku dosud nezná.

@-----------

Zemědělská retrospektiva, kterou uspořádalo Národopisné Museum Českoslovanské. na jarní výstavě hospodářské, je podnětem dru Š. Kolaříkovi к upozornění na nutkavou práci na poli dějin selského lidu v Čechách. Ukazuje v Nár. Listech, co vše tu třeba teprve vykonati, ukazuje, čím jiní, zejména Němci na tomto poli vědeckém nás předstihli. Proto „přimlouvá se, aby organisace a korporace zájmového hnutí selského věnovaly péči dějinám stavu selského. Vypisovala-li na konci XVIII, století vlastenecká hospodářská společnost ceny na literární práce hospodářské (jak o tom pěkně píše prof. Jakubec v Dějinách České Literatury, vydaných v Laichterově bibliotéce), posloužilo by stejně ke cti dnešním zájmovým korporacím, kdyby se postaraly o sepsání hospodářských dějin zemědělských a o historické vylíčení sociálního a kulturního rozvoje selského lidu. Není-li v kruzích českých historiků povolaného k tomu odborníka, nechť se korporace zemědělské postarají o výchovu mladší schopné síly, která by se к úkolu tomu připravovala."

@-----------

Městská správa v Kojetíně rozhodla se opatřiti a vydati obšírné dějiny a místopis svého města.

@-------------

Dr. JovanCvijič, profesor zeměpisu na universitě v Bělehradě slaví letos 25leté jubileum své vědecké práce. Nar. 27. září r. 1865 v Ložnici v sev.-záp. Srbsku, promoval ve Vídni r. 1892 a téhož roku byl jmenován profesorem zeměpisu v Bělehradě. Od r. 1899 jest řádným členem srbské akademie věd. Veliká jest jeho práce vědecká, veliké jeho zásluhy o zeměvědný výzkum balkánských zemí, neméně jeho studie antropogeografické a péče jeho o organisaci antropogeogra-fických studií v Srbsku, jichž výsledkem jest znamenitá jím řízená sbírka obsáhlých monografií. „Naselja srpskich zemalja," o jichž posledním svazku byla v NV. podána zpráva. Dne 8. června oslavily juhoslovanské akademické, spolky ve Vídni toto vzácné jubileum. Společnost naše i redakce NV. vyslovuje jubilantovi srdečné blahopřání.

@-----------

Centrální statistický úřad ruského ministerstva vnitřních záležitostí vydal dílo Пространство и населеше Pocciu. Podle toho obnášel 1. ledna 1905 počet obyvatelstva Ruska 143,980.000, s obyvatelstvem Finska pak 146,797.000. Asie s evrop. Ruskem 107-6 mil., v „přivislanském kraji" io-8 mill., na Kavkaze 10-3 mul., ve Finsku 2-8 mill., v Sibiři 6-6 mill., v středoasijských oblastech 8-7 mill. Co do hustoty obyvatelstva připadá na iQ verstu 7-7, v přivislanské gub. 95-1, v Sibiři jen 0-6. Obyvatelstvo jest do ohromné většiny selské, jen 18-7 m. (12-8%) bydlí v městech. Co do národnosti jest 96-2 m. Rusů, 15-6 m. Turkotatarů, 9-1 m. Poláků, 6-6 m. Finů, 5-7 m. židů, 3-5 m. Litvanů, 2-3 m. Němců, 1-6 m. Korelců, 1-3 m. horských kmenů, 1-3 m. Arménů, o-б m. Mongolů. Rusové činí 65-5% všeho obyvatelstva, v evrop. Rusku 80%, v záp. Sibiři 88-7%, ve vých. Sibiři S3'9%; jinde činí nepatrné menšiny: v přivislanském kraji 6-7%, ve Finsku 0-2%, v středoasijských krajích 8-9%, na Kavkaze 34%. Podle vyznání jest 102-6 pravoslavných, 15-9 Mohamedánů, 15-1 m. katolíků, 7-2 m. protestantů, 6 m. židů. — Písma znalých jest v Rusku pouze 21%, gramotnost je dvakrát větší u mužů