Také na štědrý den a na ostatky se nikde nepředlo; byly v těch dnech poloviční prázdniny v hospodářstvích. V Říčkách platila pověra, kdyby se předlo, že by žáby sežraly len. Co pak která ženština v ostatcích přece napředla, dala v hospodě muzikantům.

V některé dny v témdni nebo v roce směla si čeleď přísti pro sebe. V Říčkách směla si děvečka přísti večer v každý zimní pátek. Hospodyně jí sama k tomu přidávala lnu (,,na víc").

Všeobecně platilo, že si čeleď směla přísti o svých prázdninách, kteréž trvaly 6 dní buď před Novým rokem (od sv. Štěpána do Nového roku), nebo po Novém roce (do Tří králů). Čeleď v těchto „vagacích" chodila domů, к rodičům nebo přátelům. Která děvečka к přátelům nešla, ubytovala se na ty dny u někoho známého, v některé chalupě, a tam předla třeba až přes půlnoc. Aby hospodyně doma nemusela sama dobytek spravovati (krmiti, napájeti a dojiti), dávala děvečce tolik koudele, co stačila spřísti. Dívka si tedy dobytek třikrát za den pospravila a pak co nejpilněji předla. Málo arci se vyspala, zato však napředla si denně třeba 4 polouchy (viz motání — níže), kdežto jindy i nejpilnější nenapředla více než 2, na nejvýše 2,5 polouchu.

Někde směla si chasa večerem přísti též do posvícení a po velikonoci, t. j. nějaký čas před přástvou a po přástvě. — Len a plátno patřily v tehdejších dobách ke službě, dávaly se' za přídavek, ale byly napřed již vyjednány.

V .Říčkách na př. dostávala děvečka služby 2.0 zl. v šajnech, 4 klouby lnu, 12 loket plátna tlustého a 8 tenkého. Nebo si zasela čtvrtci lněného semene na hospodářovo pole, ale všecky práce si musila sama obstarati.

V Kozlově měla děvečka 12 zl.*) půlku plátna (1/2kopy) a sice 20I. tlustého a 10 tenkého. K tomu 2—3 záhony (líchy) lnu, na něž se asi čtvrtce (t. j. 4 mírky) semene vyselo. „Při měsíci" (po domácí práci) si o něm dělala. Aby se jí nestýskalo, pozvala si na pomoc jiné děvečky, jimž to pak oplatila. Sušiti si jej dala s hospodářovým a tředle jí jej za „zaplaťpámbů" vytřely (každá asi kloub).

V Sudislavi dostávala 8 zl. stř. na penězích, 4 klouby lnu, 20—30 loket plátna (8 tenkého, 12 tlustého, 10 pačesného). Pilná dostala přidánkem ještě kloub lnu a 3 zl. Čeledín obdržel ke své službě len a plátno jako děvečka, skoták jen plátno, chůva nic.

Že údaje tyto jsou spolehlivé a správné, potvrzuje výpověď 761eté stařeny Balcarové na Parníku: „Já jsem sloužila (kolem roku 1850) v Sudislavi a měla jsem služby 8 zl. (stříbra), 5 kloubů lnu, 26 loket pěkného bílého plátna, pak přidánek (látky, šátek n. p.) v ceně 2—2,5zl., nebo mi hospodyně dala hotové peníze, bych si za. ně, co chci, koupila. Tak to bylo v Sudislavi jednostejné ve všech statcích, nikde nedali víc ani míň, leč že poslední rok hospodyně přidala kloub, abych zůstala. O vagacích předly jsme si děvečky každá pro sebe len i koudel, kteréž hospodyně zdarma dávala. Která šla na vagace domů, dala jí hospodyně uzel koudele s sebou. Taky jsem dostala na Nový rok přidánkem bochník chleba a čtvrtci hrachu; to jsem si mohla prodati nebo přátelům dáti. „Do Vánoc hledělo se na statcích vymlátiti a pak nastalo předení. — Ráno vstávalo se v 5 hodin. Já jsem měla na starosti 6 dojných krav a 4—6 jalůvčat. Se správou muselo se