pospíšiti, pak se sedlo ke kolovratu a předlo se do 8—81/2 hod. večer, načež šlo se hned spät. Správa dobytka byla již před tím odbyta. Na týden měla jsem úkolu 4 přadena tenké příze. Když jsem ty napředla, mohla jsem přísti z panímámina lnu pro sebe, co jsem chtěla. Pacholek p'edl tlustou p"ízi (koudelnou), úkolu neměl a pro sebe také si nic nepředl. Práce měl dost, drželi se koně к chovu (na prodej), měl tedy moc sekaniny (řezanky) dělati. Co se jeho platu týče, to měl 30 zl. šajnů, půl kopy plátna a přidánky jako děvečka. Přástvy, t. j. schůzky v Sudislavi nebyly, leč že někdy ve dne si některá děvečka známou (kamarádku) pozvala."

V Herboticích měla děvečka platu 8 „renckých stříbra", 5 kloubů lnu vytřeného a 20 loket plátna (5 lněného, 5 pačesného a 10 koudelného). Ne-chtěla-li len, mohla si našiti půl věrtele (t. j. 1 4 měřice) semene, jež si musila sama koupiti; sama si pak len vyplela, vytrhala, odrhla, umočila i vytřela. Obyčejně jej pak prodala, kloub po stříbrném dvacetníku. Pacholek měl 12 renckých a 3 košile, ostatní jako děvečka. Skoták dostával 4 rencké a 2 košile, chůva též, len žádný.

V České Třebové dostala „dívka" ke své službě, třela-li len, po tření kloub. Z toho si směla některý den přísti. Za předení přes zimu dala jí hospodyně 3 lokte tenkého plátna na košili a 5 hrubšího na sukni.

Len patřil též vždy do výbavy nevěsty.

Když vezli bohatou nevěstu (t. j. výbavu nevěstinskou), byl jeden vůz naplněn vytřeným lnem. Nacházelo se na něm 2—3 kopy kloubů. Vpředu postaven byl kolovrat s cívkou zplna napředenou. Kužel též byl nadit a otočen pentlemi a fábory. Nějaká žena u kolovratu seděla a předla, aspoň dělala, jakoby předla. Měla k tomu však málo kdy. Zdvihala raději vzhůru láhev kořalky, výskala a dávala mimojdoucím zavdati.

Neumělým nevěstám se smávali: „Jest jako ta, co se ptala, když ji odváželi: Maminko, kolik pak je nití do pásma? •— Dvakrát dvacet, zavaž — a jed s Pánembohem!"

Mimo len měla nevěsta ve výbavě arci také dosti plátna a šatstva, že jí mohlo stačiti na celý věk. V Dl. Třebové dostala nevěsta ze statku 5 kop kloubů, několik kop bíleného tenkého plátna, několik kop tlustého, několik hedvábných fěrtochů, kabátků, suken, kordulek i šátků na krk, mnoho párů bílých punčoch přezných (lněných), jež si bud sama velmi krásně upletla nebo uplésti dala, kromě jiného sprostšího „hábu" všelijakého. Na penězích pak několik set renckých. —

Jakož se tehdáž v domácnostech hojně svítilo loučemi, takže bylo hlavně při přástvách, kdež bylo potřeba dosti světla.

V Herboticích dělali louče na prodej. K u 1 a č k a (otýpka) byla za 2—3 kr. šajnů. Na louč se bralo obyčejně bukové dřevo, protože nečadilo a dlouho hořelo. Poleno nebo prkno dalo se do svěráku a loučky (dračky) snímaly se s něho hoblíkem, za nějž dva tahali. Loučky strkaly se do 1 o u č n í k u, zvláštního to svícnu, při němž někdo seděl a světlo opatroval.

Také v Č. Třebové louče tím způsobem dělali a prodávali.

Když byl plný potáč, smotala se příze s cívky na motovidlo (m o-t á к). Motovidlo jest přímá hůlka, na jejíchž koncích se nacházejí křížem proti sobě obloukové příčky tvořící 4 rohy (raménka).-