Rozeznávala se velká motovidla s délkou hůlky až к vrcholu příček právě na český loket (59 cm) a malá, kteráž byla na 3/4 lokte, zřídka na 1j2 1. Nit vedla se kolem všech čtyř rohův a sice vždy od jednoho horního rohu к dolnímu. Když se dokončilo otočení, byla jedna nit. Niti počítaly se na p á s m a. P á s m o m а 1 é obsahovalo 2'o nití, velké čili tuplované 40 nití. Aby se pásma od sebe rozeznala, zavazovala se nebo z a d r h o v а 1 a p á s m i c í, silnou to nití. Na jemnou přízi brala se pásmice pěkná, na hrubou ledabylý motouz.

Vázalo se jen na jeden uzel; než i to meškalo tkalce při rozdělávání. Proto bylo oblíbenějším zadrhování pásem na s m y č к у. Tkadlec vzal pásmici za jeden konec a vytáhl ji na ráz z celého přadena.

Když se mělo zdrhovati na smyčku, tu se pásmice složila ve dví (vpůli) a konce se svázaly tak, že povstala ,,dvojduchá" nit. Postupem motání tvořil se z ní řetízek, při čemž očko objalo vždy jedno pásmo. Aby se při motání řetízek nerozpletl, navlékalo se oko na palec levé ruky, která držela motovidlo; volný konec pásmice zavěsil se na roh motovidla.

Motání rozeznávalo se dvojí, dlouhé a krátké. Dlouhé motání provádělo se na velkém či loketním mo t o vidle, krátké na tříčtvrtečním, zřídka kdy na půlové ni. Podle toho se říkalo: na velké motovidlo, na tříčtvrteční, na půlové. Nej obvyklejší bylo dlouhé motání; krátké panovalo na Lanškrounsku, na př. v Čermné, ve Výprach-ticích a j. Poměr byl takový, že se pradeno krátkého motání rovnalo polouchu (polovici) přadena dlouhého. Niť dlouhého motání měla 5 loket (českých).

Příze počítala se takto: Malé pásmo 20 nití, 20 malých pásem č t e n í k, 3 čteníky pradeno, 4 přadena štuka.

Nebo: Velké pásmo 40 nití, 10 veľkých pásem čtení k, 3 čteníky pradeno, 4 přadena štuka.

Po štukách odevzdávala hospodyně přízi tkalcům na setkání. Vyšší jedničky v hospodářství již málokde znali, leč že vázali přadena po mand e-1 í c h, o čemž níže.

Avšak v obchodě počítala se a počítá dosud příze mimo mandele též na kopy. K o p a má 60 štuk.

Byl ještě jiný způsob počítání příze. Říkalo se: 40 nití jest pásmo, 10 velkých pásem č t e n í k, 12 čteníků štuka či 4800 nití.

Též takto : Pradeno má 60 pásem po 20 nitích, to činí 1200 nití; 4 přadena mají tudíž 4800 nití.

Hrubá či tvrdá (koudelná a pačesná) příze počítala se na polouchy, t. j. půlpřadena. Říkalo se: Polouch má 30 pásem po 20 nitích, t. j. 600 nití.

Polouchům děli též půl dr u h ák y, někde půldruhníky, protože měly po iV2 čteníku. Dva polouchy byla kopa, t. j. 60 pásem.

V Říčkách měli motovidla obojí, dlouhá (loketní) i krátká (3/4 1-); ale krátkých se málo užívalo. Motovidla se dávala jako mnohé jiné hospodářské nářadí (lokte, ssuté míry, sháněčka obilní) na vrchnostenský úřad ocejchovati.

V Herboticích užívali též obou motovidel; avšak kdo motal trhovou přízi na krátko, byl u obce' zavřen. Také, kdo motal podvodně, byl'trestán a musil přízi nebo falešné motovidlo veřejně nésti к rychtáři. Šibalové motávali t. trhovou přízi přes palec, t. j. nevedli každou nit kolem celého motovidla, nýbrž ji v prostředku, kde se pásmo zavazovalo, přes palec zahnuli a pak se vrátili. Říkalo se o takových též,