Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 220

pozor datj, s cžistie umytýma rukami prozržetedlnie bez wsseho pohorsseni, polyti Hostuw gydlem, neb trunkem, slaužitj, nikolyw od Hostuw holymy rukamy Sklenicze bratj, anobrž wezmaucze takovau na Talyrž do ni czerstwy, wssak nikolyw zbryndany neb pomy-chany Trunk (gaky Pan Host sobie podatj porauczetj bude*) s ochot-nostj nalyti, a takowy gemu na talyrži cžistem we wssy uczti-wostj podatí se wynasnažil.

Gest pak y take powynnost Družby, za praczy, czo by tak slussneho byl \ u pržitomnostj sobie к pomoczy zgednanych Mladenczuw s Panem Ženichem **) budto o mzdu contráhirowatj aneb prži geho d i s-creti zanechat], poniewadž Družba o to pecži mytj ma, aby o wieczy Mladenczum naležegyczy netoliko prislussnie [sic] se obstaral, ale y take pro nie prži Zenichowy plat, a p y w o, pržy Kuchařcze [sic] ale g y d 1 o zaopatržil.***)

Nadto wegsse, tyž Družba dle Starobylého obycžege Fabor s wieńczy od Pani +) neb Panny N e w i e s t y Mladenczum a Muzykantum dany, na rowne dily sprawedlywie rozdiely a rozda, ++) aby tudy snad pro negaky kausek Pentie reptanj a hadanj nepowstalo, nasledownie prži Swadebnim Wessely wssechna roztržitosť [sic], a gednoho s druhým mrzutosť [sic], tež obmesskawani služby pržetrženo byti mohlo.

Tegkage se Snidanj, ktere Mladenczum a Muzykantum z požehnáni Božiho poskytnuto bude, prži takowem geden po druhým porządnie, a ucztiwie sedicze, bez wssy pomluwy, gakž dosawade cžasto se stawało, pokognie požige, aby ale tož Snidani tim wolniegj zakusitj mohly, gym geden z mladssych Mladenczuw, kterého by Družba k tomu ustanowyl; k Stolu (:wssak aby on take ugmu na gydle netrpiel:) posluhowatj powynnen bytj ma.

Gakož ale mnohdykrate se pržitreffuge, že k Swadebnimu Hodowanj rozlycžne nádoby a nastroge wydlužowane bytj m u-s e g j, odkudž Starssy Družba tu starost na sobie ponese, aby czo tak wy-pucženo bude, ržadnie na papyrže poznamenal, a po wykonanem Swadebnim Wesely gednomu každému od koho, a gak gest wiecz pržigal, cžistie do wlast-nich rukauch odewzdatj wssemožnie se pržicžinil, pokudž by pak ale gedna neb druha wiecz k straczeni neb złamani pržissla, za takowau praw bytj, zaplatit j, aneb wynahraditj powynnen bude.

K a r t i k. 3. V den svatební mládenci obešli pozvané a opakujíce pozvaní pobídli je, aby již šli do domu svatebního. Říkalo se tomu „svádět hosty". Snídaní dostalo se jim i hostům. „Roucho" svatební, t. j. ozdoby z pentlí (fáborů) a kvítí (rozmaríny nebo z kvítí dělaného) nejčastěji dávala nevěsta tlampačovi i mládencům, v den svatební pak dostávali tuto ozdobu mládenci od družiček. Z rozmaríny nebo z jiného kvítí dělaly se malé věnečky, jež se bud připialy zároveň s pentlí na klobouk (dělo se to, byla-li nevěsta panna, ale i tu ne ve všech krajích) nebo na prsa na kabát. Byla-li nevěsta vdova a ženich mládenec, nikterak tím nebylo vyloučeno, že by ženich neměl míti mládence, alespoň jednoho nebo dva. (Svatba ovšem


*) Pivo, víno, kořalka. **) Ani jednou: ienich.
***) Tu je viděti, čím se liší tito mládenci svatební od nynějších, +) Nyní paní (vdovy) mládenců nemají, ++) Věnec s fáborem ozdoboval klobouk.

Předchozí   Následující