Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 222

K a r t i к. 5. Podávati „umyvadlo" s ručníkem bylo obyčejem také na svatbách venkovských. Tlampač sám je nosil a hostům nabízel rýmovanou řečí, vybíraje na to pro sebe dárky.

Na to:

Artikul 6.

Kdiž by postolowano, a wsse ze stoluw odklýzeno bylo, przi wzaczt-niegssych Swadbach, na kterýchž by se pržespolni wzacztny Hostj wy-nachazely, nemagj ni žádny m sp u sobem Družba ani Mladenzy w Tanecz se oddawatj, nýbrž tu pržednost bez wsseho pokautneho wyzywani wzacztniegssym Hostům w gych swobodnau wuly zanechatj.*)

Przi sprostiegssych Swadbach wssak ale nasledugyczy pozorowani moczy tohoto Artikulu za ržad se Družbám a Mladenczum ustanowuge, že žádny z nich bez předcházegyczyho dowolenj od Pana Ženicha tanczowatj nem a, pakly by у dowolenj obdržel ma se w tom qd nieho držiw než by tanczowal prozržetedlne opatrzeni statj, aby druzy Mladenczy prži Panich Hostech Službu swau zastawagycze, geden Mladenecz druhého w tańczy wystrzidal, Panům Hostům wssak powynno-wane Službie za dost učinieno bylo. .

K a r t i к. 6. Na venkovských svatbách netančilo se doma, nýbrž svatebčané odebrali se do hospody. Také ten přechod a vstup do hospody dál se s všelijaký-mi obřady. Zejména bylo třeba vykoupiti se „zásedčím", totiž mužům na svatbu nepozvaným, kteří zasedli konšelský stůl v hospodě a postoupili jej za smluvený plat. V celku se nedbalo, kdo otvíral kolo. Mládenci však měli přímo povinnost tančiti co nejvíce; slušeloť se, aby „provedli" nejen družičky a jiné dívky, ale i mladší pajmámy. V hospodě, rozumí se, mládenci již nikomu neposluhovali. V hospodě dálo se potom také čepení nevěsty, nebylo-li odloženo na druhý den, kdy se nevěsta převážela do domu ženichova. Nevěsta byla také, zatím co ostatní svatebčané dále se veselili v hospodě, domů se vrátivši obřadně „uváděna" к ženichovi, t. j. к loži manželskému.

Artikul 7.

Pani Mladenzy take na to obwzlasstni zrženi mytj, a pylnie pozorowatj magi, aby dle Artikulu 61?š przi powolenem sobie magyczym Tańczy m r a w n i e weselostj p p ž y w a g y c z,, przicžinienim swym, wsseho aurazu (genž by se skrz nemotorne hubko w ani a possetile masska-r i r o w a n i, ktere se ostrže zapowjda, tez gakaukoly gynau nerozwažliwostj komukoly z Panuw Hostuw przihoditj, a podle toho mrzutost, y take auhona zdrawy nasledowati mohla **) na negwegss se wy-strzihaly, nepržilyss to mnoho tanczowaly, aniž se mezy Pany Hostj w tanecz swywolnie mychaly, dokawadž by cžasu sweho w tańczy gym náležitého newyssetržily.

Když by pak przi Swadebni Weselosti Panům Hostum wycze tanczowatj se nelybylo, a obtižne se zdalo, aneb Panny sobie odpoczinaucz, na weselost dalssy by ocžekawály, w tom spusobu Mladenczy s Pannamy


*) Tancuje-li se nyní při svatbě, otvírá kolo první mládenec s nevěstou, načež tancuje kdo jak chce.
**) Velmi jemně naznačena rvačka.

Předchozí   Následující