stupně), vzniklé pouhým opakováním motivu základního na různých stupních, a b) symmetrické, u nichž základní motiv písně o několika taktech opakuje se po jeho ukončení nejčastěji v tónině vrchní dominanty, někdy i ve vrchní mediantě, řidčeji v intervallu jiném. 3. Nejnovějšího původu jsou písně třídílné, stojící pod vlivem písně umělé.

Lidovým stavbám věnován jest článek Dušana Jurko v i č e (str. 263—274). Spisovatel upozorňuje na krásu staveb lidových, nepopisuje však obydlí a stavby lidové, nýbrž popis nahrazují plnou měrou hojné obrazy (6 obrazů znázorňuje dům z venčí, 10 obydlí uvnitř a 3 věnovány jsou výzdobě).

Nabádavý jest příspěvek Frant. Mareše Domácí průmysl (str. 254—262). Není tu podán jeho obraz, spisovatel ukazuje pouze na jeho důležitost, na jeho úpadek a na cesty к nápravě.

Národnímu vyšívání posléze věnovala pozornost M. W a n-klová (str. 244—254), ukazujíc na velikou cenu tohoto lidového umění.

Ani. Boháč.

ČapekTomáš:Památky českých emigrantu v Americe . 2. v. 1907.

Hned v předmluvě autor, advokát a notář v N. Yorku a předseda sdružení spolků českých, poznamenává, že kniha jeho není dějinami česko-americké emigrace do r. 1848, nýbrž příspěvkem k nim. Ceny však jí tím neubývá. Prvá část vykládá příčiny emigrace a její statistiku. Je vzpomenuto V. Hollara v Anglii, J. A. Komenského, z amerických vystěhovalou uveden Augustin Heřman, Bedřich Filip, Yoris, Fradell, pravděpodobně moravského původu rod Zaborovského, Vlasák a j. Nás zajímají připojené statistické přehledy. Proud vystěhovalou není ani přibližně stejnoměrný: r. 1891 odešlo z Čech a Moravy 11.758, r. 1895 1.607 osob. Ze států zvláště mají přitažlivost Illinois, New York, Nebraska, Ohio, nejméně Severní Karolina. — Z národností vRakousko-Uhersku usedlých nejvíce stěhují se Slováci, Poláci, Maďaři, Chorvaté, Slovinci, nejméně Italové. Analfabetů je nejvíce mezi Rusíny 63%, Poláky 40%, Jihoslovany 38%, nejméně mezi Čechy 2%, a Němci 4%. Lidí krve české je usazeno v Americe asi půl milionu.

Druhá část knihy věnována je biografiím znamenitých českých emigrantů. Zvlášť obšírný a zajímavý je životopis Augustina Heřmana, od r. 1662 pána Českého panství se všemi výsadami s tím spojenými, a Bedřicha Filipa, zakladatele četné a zámožné rodin}' Philipsův. Obšírná kapitola věnována též náboženské sektě Moravanů, větvi to Jednoty českobratrské, čítající dnes asi 10.000 vyznavačů Zakončena je kniha životopisem dr. A. M Dígnovity a prof. Karla Hrubého.

*

OttoBöckel : Psychologie der Volksdichtung. U Teubnera v Lipsku, 1906, str. 432.

Spisovatel připomíná v předmluvě, že se písněmi lidovými počal zabývati již před mnoha lety, sbíraje je v Hessensku. Potom oddal se srovnávacím studiím na tomto poli a výsledek jeho práce obsahuje tuto knihu. Bockel mluví nejprve o původu lidového zpěvu, jenž vzniká „z duševního pohnutí takových lidí, u nichž lze pozorovati cit ve svěží bezprostřednosti, na kterou nepůsobí síla myšlení." Takoví lidé tvoří „Naturvölker" a tento pojem vy-