zhusta do srovnávacích studií pohádkoslovných, dotýkají se všeobecnějších otázek a zasluhují živý zájem všech, kdož se těmi studiemi obírají.

*

Contributions au Folklore Erotique, contes, chansons, usages etc. re-eueillis aux sources orales. Tome Ier Contes licencieux de Constantinople et de 1'Asie Mineure. Recueillis par Jean Nicolaides, Kleinbronn. Librairie dépositaire, Gustave Ficker, Paris (1906), str. XXVIII, -j- 218. — Tome II. Contes licencieux de ľAlsace. Racontés par Le Magnin de Rougement. .ib., str. XII + 274.

Nová tato publikace vzešla zajisté z ryzích snah po prohlubování studií etnografických, folkloristických, po zevrubném poznání nejtajnějších a nejvíce zatajovaných zákoutí psychického i fysického života. Radí se к větší publikaci řízené drem Fr. S. Kraussem, Anthropophyteia, kterou jsme v tomto listě loni oznámili (I., 50—51). Neznámí vydavatelé sbírky této tištěné v místě, kteréž jsme marně hledali ve velkém atlase Andreeově, upozorňují v kratičké předmluvě na nemalý vědecký význam její „uvažujíce, že literatura erotická jest jedním ze základův bájesloví, dějin náboženství i filosofií, jakož i folkloru (lidovědy) . . . myslíme, že jest nutno doplniti stávající sbírky a sbírati, pokud jest ještě čas, co zítra utone vlivem obecného školství." Doufají také, že děj iny vzniku literatury, četných otázek lidovědných, etnografických, jazykovedných a antropologických najdou v této sbírce příspěvky к řešení dosud marně hledanému.

Přiznáváme zajisté potřebu vědeckého studia i tohoto choulostivého odvětví lidovědy a proto upozorňujeme na novou tuto sbírku.

Sbírce první „nevázaných povídek" z Carihradu a Malé Asie předeslána jest životopisná črta jejího sběratele, který zemřel r. 1893 jako profesor lycea na ostrově Chios v 47. roce svého věku zajistiv si bohatými sbírkami lidovědného materiálu z Carihradu, řeckých ostrovů a z pobřežních' míst maloasijských, materiálu jak z řeckého pravoslavného tak i z tureckého, mohamedánskeho světa, zvučné jméno v dějinách folkloru. Dále shledáváme tu ještě rozpravu G. Froidure ďAubigné „Erotické povídky starého Recka" (str. XV.—XXVIII.).

Povídky v této knížce vydané jsou skutečně nevázané až rozpustilé, tu graciesně, laškovně, častěji až obscénně líčeny přerozmanité peripetie pohlavního života nezkušeného děvčete, přestárlé panny, veselé vdovy, zvláště kněží pravoslavných a j. Do podrobností se zde ovšem nemůžeme pouštěti, a upozorníme jen na povídky, které mají význam pro srovnávací pohádko-sloví, pro látkovědu a ne jen pro seznání sexuálního života.

Č. u, str. 54. Cestující svlékl se za prudkého deště a šaty uschoval do mírky. Přišel čert a divil se, jak mohl zachovati šat suchý. Srv. Draho-manov, Розвщки L, 220.

Č. 21, str. 93 sl. „Drak a dělník". Zena obelstila draka podobně jako v evropských povídkách čerta. Srv. Anthropophyteia, L, 173, č. 144. Crane, Ital. pop. tales 368. ЕтнограФ. 36ipH. VI., 42, č. 127. Strohal, Hrvat. nar. pripov. I., č. 51 a j.

Č. 24. „Co čert nesvedl". Čert donesl kněze Hilariona do Carihradu na velikonoční svátky. Hilarion za to dá mu svou duši, provede-li tři úlohy; třetí narovnati kučeravý vlásek ženin, nesvedl. Srv. Montanus, Schwankbücher ed. Bolte 512, 602, Wünsche, Der Sagenkreis vom geprellten Teufel 112. Anthropophyteia I., 168, č. 143. E. Meier, Deutsche Vk. Schwab. 121.