doplněn ještě řadou nových staveb lidových. Knížka, na kterou zde upozorňujeme, není pouze „vůdcem po Skansenu", za jakého se vydává, než líčí nám přední jeho stavby tak důkladně a výstižně, slovem a hojnými obrázky, půdorysy, průřezy podélnými a příčnými, že může zaujmouti každého, kdo se zabývá studiem lidových staveb, vývojem „domu", třebas nemohl sám stavby tyto ohlédati. Vypisuje nám různá typická stavení primitivní i zdokonalená, chaty a útulky pastýřů, chaty uhlířů, větrník, chaty finských přistěhovalců, tábory, laponských kočovníků, zvonice, kameny náhrobní, kameny s. ruinami, milníky, máje, čluny a j. v.

V předposledním čísle N.V. Č. uveřejnil p. prof. A. Boháč obšírnější referát o mé Národnostní mapě Moravy, na nějž budiž mně dovoleno reagovati. Pan referent pokládá na př. za nesprávné, že pokryl jsem celý katastr barvou příslušící místní obci, když ostatní osady svým národnostním promísením nepatří do téže stupnice a že jsem nezanášel přibližných hranic osad. (Kolo-rédov, Nové Zámky, Králec.) Zanesení přibližných hranic právě u jmenovaných osad je přímo vyloučeno. Koloredov i svými pozemky i domy je úplně pohlcen katastrem obce zvolské a parcely i domy jsou tu z obou obcí úplně promíchány. U Nových Zámků rovněž nelze přibližných hranic označiti. Mohly by jimi býti nejvýše hranice Lichtenštejnského velkostatku, ale ten právě tvoří podstatnou část obce Mlače, od níž odděliti se nedá. Jaké tedy hranice udati? A podobně je tomu u Králce a jiných osad. Jen nepatrný zlomek by se našel osad, u nichž jaks taks přibližné hranice označiti by se daly. Hranice honiteb vůbec nemohou býti směrodatný, nekryjíce se ani s hranicemi katastrálními (enklávy!). — Pokrytí celého katastru barvou příslušící stupnici celé obce i s osadami jen ve velice málo případech odpovídalo by tomu, co mapou říci se má. Ve veliké většině by vzhledem к velikosti a významu obce katastrální působilo to spíše rušivě. — Dále vytýká p. ref., že neužil jsem zásady o nuceném pobytu u měst s vojenskými posádkami: Právem jsem jí neužil. Nelze přece do kategorie trestanců a šílenců vřa-diti vojsko, jež při konání svých občanských povinností užívá též plně zákonem mu zaručených občanských práv. — Při označování osad nedržel jsem se seznamů úředních, jež stanuvše na prastaré soustavě, postrádají dnes věcného podkladu. Označoval jsem za osady ony, jež geograficky, významem kulturním i hospodářským a velikostí tvoří samostatné jednotky, bez ohledu na to, jsou-li tak vedeny v seznamech úředních či nikoliv. (Hutě u Štěpánova s velkými železárnami, trojtřídní školou, kostelem, poštou atd., Vitošov s tkalcovnou, vápenkou, školou atd. a j. ) Pokud se Třebárova týče, neuvádí ani Lexikon obcí Mal. a Vel. Třebářov a Tř. dvůr jako. osady, protože všecky ty části splývají nerozlučně v jediný nerozlučný celek hospodářský i kulturní. — Pokud se dále týče označení příslušnosti k obci, faře, škole, poště, vlasovými čarami, stačí jen provésti zkoušku, aby nahlédla se úplná toho nemožnost. Tu volil jsem způsob užitý po mnoha a mnoha zkouškách jako