V městě „limitaci] ä" na hostinec vedle hradu, koupí, rok dává darmo, přijde o všechno. Neměl ani za co světlo koupit. V škatulce byl kousek svíčky, rozsvítil, ukáže se chlapíček jako rukavice: „Co rozkážu mladý pánko, co rozkážu." Chce klavír z první jizby, shasne svíčku, klavír tam. Hraje, princezna ho slyší, chce klavír, on chce, aby sama přišla, ale pak ho prodá. Podruhé druhý klavír. Podruhé princezna zas vzkazuje po komorné. Pro-třetí klavír půjde sama, zamilují se, řeknou si, že se vezmou. On dá si nosit peníze a všecko z té studny, dokud svíčka hoří. Ještě před hosty o svatbě žádá peníze, ale svíčky malý kousek už, dohoří, a z ní vyskočí princ. Princezna by byla ráda měla prince, ale už byla s hostinským. Tak spala s mužem i s princem, a mezi nimi byl meč.

[Variant, který к předchozímu vypravování připojovala do řeči a konec znovu vyprávěla sestra vyprávěčky:

Sluha svíčky je „Malý Janko", červená čepička. Pro první klavír přijde služka, on žádá, aby přišla s ním spät. Princezna pošle služku, on dá mezi ni a sebe meč, ani se jí netkne. Při druhém klavíru totéž. Po třetí upozorní ho Malý Jánko, že místo princezny chodí služka. Princezna přijde' sama, už ne meč — zůstala těžká.

On je proto zavřen na veliký vrch, sluhové s ním mluví skrz okénko. Prosí, aby mu přinesli tu škatulku. Přinesou, malý Janko hned přijde, všechno-rozbije, jej osvobodí. Král s ním pak chce „držet vojnu". Malý Janko všecky koule chytá, všecko pobije. Pak smíření, svíčku nechají dohořet, všecko-přinést, na konec z Janka pěkný mládenec.

Poznámka: Úvod a též zakončení variantu pod. jako v některých versích o Aladinově lampě, jako v německých Grimm, KHM-, č. 116. Pr Ohle, KVM., č. n, uherské Gaal, Märchen der Magyaren 1, francouzské z Lotrinska,. Cosquin, č. 31, kde žena poroučí, rekovi, abv slezl clo studně pro svíci а р.

Byl jeden král, neměl zadných dětí, tedy psal"psaní, kdyby se někdo-našel, kdo by jeho manželce к porodu pomohl, aby měl syna. Našla se jedna bába, ta pravila, že se musí hledat trojičky, tři děvčice, trojčata. Tak se našly, chovali je u královského dvoru,'.baba tam zasila konopí, když to konopí vyrostlo, musily je ty trojičky vytrhat a vyprat, udělali z něho jeden sáh.. Pak je baba poslala s ním na řeku a přikázala, co na poprvé vytáhnete, to přineste. Tak ta nejstarší vytáhla tři rybičky, ale hodila je zpátky, že byly maličké. A ta prostřední zase tak, ta nejmladší také, ale ta je přinesla. Baba vařila rybičky v kuchyni zvlášť v hrnci. Kuchařka nevěděla, co to vaří, tak okusila, a suka také uchytila tam kdesi kousek.

Tak nejprve se suka okotila, měla chlapce, pak kuchařka porodila, měla chlapce, královna porodila, měla chlapce. Tak rostli ti chlapci spolem: králčin, kuchařčin, Sučkar. Sučkar měl jakési rukavičky, co se s nim narodil. Chtěl zkusit svět. Jeli do světa. Sučkar, když natáhl rukavičky, věděl, co se stane. V lese baba sbírala třísky, byla jaksi nebezpečná. Sučkar v rukavičkách ji uchytil'od zadu, vzal jí brejle, učinil ji neškodnou, baba ho poznala. Pak přišli do zámku, dobrý oběd nachystaný, Sučkar natáhl rukavice, poznal, že musí jít vartovat na jeden most. Králčin šel na kamenný most, tam přišel o dvanácté hodině drak šestihlavý [dialog: drak; se ptá, co tam chce, on odpovídá, že tam vartuje, nikoho pustit nesmí], zabije