shledáváme stejné aneb více méně podobné motivy, ale ty nezakládají se na něj akých vztazích a svazcích s tradicemi indickými, orientálními, evropskými atd., než vznikly nejspíše samostatně tak, jako se to vykládá od t. zv. antropologické školy. V tom leží nemalá cena toho nového materiálu, a proto budiž zde na tuto knihu upozorněno. Pričiňujeme některé skromné poznámky к jednotlivým číslům.

I. Anekdoty. Č. I. „Hlupák" hází svému stínu jídlo. Srv. Аванасьевъ Рус. нар. ск.3, II., 363, č. 224. Сборн. Матер. Кавказ. XXIV. odd. 2. str. 85 č. 3. Zingerle K. H. M. L, 141 č. 24. Сумцовъ Разыск. анекд. 128. — K tomu připojen jest motiv známý z východních versí „Doktora Vševědy". Hlupák jest zavolán od krále, aby odkryl krádež. Zavřen do domu a povolena mu lhůta osmidenní. Naříká tam „A k k u nindia!" (Nyní jest dovršeno t. neštěstí jeho.) Zloděj jmenoval se Nindia a měl strach, že člověk ten jeho míní.

Č. 6 str. n sl. Svéhlaví manželé. Kdo poslední ráno vstane, sní dva chlebíčky.. Pod. jak jinde obyčejné, kdo dříve promluví, zavře dveře. Clouston, The Book of Noodles in, Chauvin, Bibliograph, arab. VIII., str. 132, č. 124.

Č. 7 str. 13. Doktor Vševěda. Klenot králův nebyl ukraden, než ztracen, muž jej náhodou spatřil, a teprve potom se dal do čarovaní. Jest také poslední motiv: uhoclnouti, co král má v hrsti (v míse a j.); zde má koníčka a „čarodějník" se právě tak jmenuje (jinde cvrček, rak а р.).

Č. 8 str. 15. Sluha nevěrný vydá se sám za prince. Srv. Národopisný Sborník III., 114; IV.—V., 135, č. 25. K povídce připojen motiv, který j sme rozebrali v Pohádkoslov. studiích 89 sl., žena s milencem srostou tak na slova rekova, že od sebe nemohou.

Č. 9 str. 16 sl. „Aghun hrnčíř" má motiv i v našich povídkách hojně se vyskytující, ovšem v jiné látce, motiv krátce: mrtvola člověka zabitého staví se tak, že jiní nějak se jí dotknuvše domnívají se, že sami se dopustili vraždy. Srv. Národop. Sb. VIL, 213, č. 6. Rittershaus, Neuisländ. VM. str. 396 sl., č. 112, 113, 114.

Č. ii str. 20 sl. „Lstivý hoch" dopouští se kousků, o kterých i naši povídkáři vypravují, o medvědu jako jinde t. zv. koni dělajícím zlato ve versích látky „Unibos"; přikládá si různá jména „Včera" a ukradne prádlo, „Zeť" a unese vnučku paninu, jako Wolf, Deutsche H. M. 426. Anthropophyteia L, 40 sl. č. 43, 44, 45; str. 309, č. 244. Clouston Book of Noodles Bunker, Schwanke, Sag., Mär. heanz. č. 8.

II. Pohádky. Č. 13. „Čí je to žena?" Tesař vytesal figuru ženskou, zlatník ji pěkně vyzdobil, tkadlec ji ošatil, prodavač cinobru potřel témě hlavy cinobrem a tím ji oživil. Srv. Heidelberg. Jhb. 1870, str. 668. Kunos, Türk. VM. 54. Арнаудовъ Българ. нар. приказкп, str. 44, č. 27. Mitsotakis, GriechM. 51 sl. Benfey Pantschatantra I. 489. Radioff Türk. Stamm. Süd. Sibiř. IV., 357. Сборн. Мат. Кавказ. XIX. odd. 2., str. 121; XXI. odd. 2., str. 55, 59; XXIV. odd. 2. str. 266. Geldart Folk Lore of Mod. Greece 115. Erben, Sto prostonár. poh. slov. 19 sl. Юбил. Сб. В. 0. Миллера 209.

Č. 17 str. 32. Člověk uvázal svého osla na noc o lis na olej; majitel lisu osobuje si právo na vola, že prý tento lis vola porodil. Při rozhoduje liška, jako Swynnerton, Indian Nights Entertainment, str. 142 šakal. V našich pohádkách rozhoduje tuto při moudrá dívka.

Č. 20 str. 36. Dívka ukápla do jídla něco ze své krve. Jídlo tak zachutnalo jejím bratřím, že zatoužili po jejím mase, jako v naší pohádce muž