Svou recensi psal jsem pro vědecký časopis a tu přirozeně nemohl jsem se spokojiti několika írasemi, írýbrž snažil jsem se podati posudek, pokud možno, důkladný. Proto podal jsem některé námitky proti způsobu provedení a pak jsem vytkl některá nedopatření; při tom ovšem nemohl jsem nevysloviti autorovi vřelé uznání za jeho práci. Námitky moje byly i. proti volbě barevných tonů; 2. proti vedení jazykové hranice. Tu naskytují se potíže. Jest správno, že p. Chytil vede je po hranicích katastrálních, kde je to možno. Ale jak to provésti u obcí, jež úředně nemají vlastního katastru, a přece kolem nich vede jazyková hranice? Chytil vede ji. přes to po katastrální hranici — tedy tam, kde ve skutečnosti není — a kolem osady činí kolečko. Vytýkám, že každý, kdo bude čisti na mapě a nebude míti po ruce vysvětlení v doprovodu, bude takové osady považovati za nějaké jazykové ostrůvky — kdežto na mapě žádáme, aby byla jasná. Žádal jsem, aby takové osady připojeny byly к vlastnímu národnímu území, abv na př. 'za ně-meckýmii nebyla už červená barva, ný'brž aby hranice vedena byla před nimi, ovšem jen přibližná — a ta jako přibližná mohla by býti naznačena na př. jinými tečkováním. Způsob, jak já ho žádám, jest jasnější, a rozhodnutí této otázky jest jistě důležito. Výklady,které podává o Koloredovu a N. Zámcích, mne nijak nepřesvědčují, že p. Chytilův způsob jest lepší. Zároveň jsem naznačil, že při způsobu, jak si počíná p. Chytil, bylo by důslednější položití katastr barvou příslušící celé obci a poměry v hlavní obci naznačiti tak jako v osadách. Plesingr jest v toni ohledu důslednější.

3. Třetí námitka byla, že téhož označení, jakého užívá při Mírově a Lhotě, mělo by se užiti i při vojenských posádkách. Námitka ta se odbývá lacinými vtipem, že do kategorie trestanců a šílenců nelze vřaditi vojsko. Na 5. stránce doprovodu čteme: „Konečně u obcí, kde vliv na poměrnou hustotu národnostní mají osoby, jichž pobyt v obci je nucený, užil jsem zásad jako u osad a obcí bez katastru." Není pobyt vojska v obci nucený? A nemění se národní ráz obce střídáním vojenských posádek ještě více, než se to děje při trestnicích a blázincích? To měl p. Chytil uvážiti a byl by musil dojiti к přesvědčení, že označování vojenských posádek jest ještě důležitější než trestnic a blázinců.

4. Dále jsem namítal, že p. Chytil nerozlišuje od osad části osad a že nezaznamenáva všech. К prvnímu neodpovídá, к druhému poznamenává, že uvádí ony, jež tvoří samostatnou jednotku velikostí, významem kulturním i hospodářským. Ale to bude vždy subjektivní, kterou část osady uznám za důležitou, aby byla zanesena na mapu, lépe by bylo pojmouti všechny. Co se Třebářova týče, neřekl jsem, že Třebářov Malý a Tř. Dvůr jsou osady; jsou části osady a v Lexikonu obcí jako takové jsou uvedeny.

5. Na svém označování příslušnosti k obci, faře atd. nechtěl. j sem snad trvati, naznačil jsem, že p. Ch-ovo označování má své stinné stránky.

To byly mé věcné námitky proti způsobu provedení, o nichž by bylo možno diskutovati, a o nichž také diskusse jest nutná. — Pak jsem vytkl některá nedopatření naznačiv, že jsou pochopitelná zvláště také proto, že autorovi byla odepřena revise. P. Chytil otiskuje na to ze svého Doprovodu Opravu některých omylů na i. listu Národnostní mapy Moravy. Proč? Ż chyb, které on opravuje, jsem mimo vynechání Vlčic, jak poznávám, a ovšem porušení barevných tonů neopakoval ani jednu; úmyslně. Každá recense, aspoň podle mého mínění, má býti nejen posouzením, ný'brž pokud to referent může, i doplněním díla, jež se posuzuje. Nedopatření na mapě vypsal jsem si snad všechna, ale nechtěl jsem je uváděti, nýbrž jen po jedné neb dvou z každé skupiny.