Drobné zprávy národopisné.

V příloze časopisu Kyjevské university „Университетская ИзвЕстш" začal od sešitu srpnového vycházeti nový spis prof. T. D. Fl o r in s k é ho- Славянское племя. Статистико-этнограФическш обзор-ь совроменнаго славянства. Spis tento byl prvotně určen pro „Encyklopedii slovanské filologie", kterou připravuje cis. akademie věd v Petrohradě pod vedením V. Jagiée, nyní pak pro neshody mezi autorem a vydavatelstvem „encyklopedie" vychází samostatně. V části vytištěné v srpnovém čísle „universitních zpráv" Kijevských (str. X +■ 96) nalézáme následující kapitoly: i. Slovanské plémě v celku (str. 1—24). 2. Rusové (str. 24—57). 3. Bulhaři (strana 58—84) a počátek kap. 4. Srbo-Chrvaté. Popisuje se 1. territorium slovanského plemene a jeho hranice . 2. Sousedé Slovanstva a neslovanští obyvatelé na jeho territoriu. 3. Rozdělení soudobého Slovanstva. 4. Vymřelí Slované. Hranice slov. territoria v IX. stol. 5. Počet slovanského plemene koncem r. 1906. 6. Rozdělení Slovanstva v ohledu politickém a kulturním. 7. Literatura předmětu, t. j. výčet hlavních spisů a publikac časopiseckých. II. kap. Rusové. 1. Ruská oblast a její hranice. 2. Sousedé ruského národa a neruští obyvatelé na territoriu ruského národa a ruského státu. 3. Ruští kmenové „разновидности русскаго народа" a jich jména. 4. Počet ruského národa, 5. Všeobecné poznámky o národopisných zvláštnostech a politických poměrech ruského národa. 6. Literatura předmětu. III. kap.: Bulhaři. 1. Bulharská oblast a její hranice. 2. nebulharští kmenové na bulharském territoriu. 3. Sporné otázky o hranicích oblasti bulharského národa. 4. Zvláštní názvy bulharských kmenů. 5. Počet bulharského národa. 6. Rozdíly náboženské. 7. Všeobecné poznámky o národopisných zvláštnostech a politických poměrech bulharského národa. 8. Literatura předmětu. IV. kap. Srbo-Chrvaté: rozdělení jest stejné, jenže odpadl odstavec o sporných otázkách o hranicích tohoto národa.

Mezitím vyšlo již úplně, a co nejdříve promluvíme o něm podrobněji. Prozatím jen upozorňujeme na první část jeho. Diskussi, polemiku vyvolá zajisté značnou.

@-----------

V tomto svém díle odhaduje T. D. Florinskij počet všech Slovanů na 148,521.000 duší. Prof. Niederle v r. 1900 odhadoval Slovany na 138,591.800 hlav, Flörinski r. 1S96 na 103,000.000, Leger r. 18S7 na 101,724.000, Rittich r. 1885 na 95,000.000, Budilovič r. 1876 na 90,329.633 a Šafařík r. 1842 na 78,691.000 duší: pisatel Národních Novin, jenž sestavil uvedená dati, čítá koncem r. 1906 Slovanů nad 150 milionu. Dle toho obnášel celkový- vzrůst Slovanů v třetí čtvrtině minulého století nad 14%, ve čtvrté na 53%.

@-----------

„Pošumaví" uvádí, že v hejtmanství uherskobrodském vypije se do roka v 32 kořalnách 5880 hl. kořalky v úhrnné ceně as 570.000 K. Také příspěvek k poznání života našeho lidu. A neměla by podobná — také lidopisná — data docházeli častějšího povšimnutí?

@-----------

Doc. Dr. Zd. Nejedlý- v přednáškovém cyklu, pořádaném odborem Sázavana v Kutné Hoře, přednášel v listopadu t. r. „O české písni lidové".

Osvěta Lidu z 26. října zaznamenává, že u Střehna (Strehlen) v Prusku — as 100 km. od českých hranic, — je dosud 6 vesnic, v nichž žijí kompaktně Čechové, potomci exulantů z polovce osmnáctého století. R. 1749 vystěhovalo se z Čech 70 rodin do okolí Střehna, kde založili osady Dolní, Horní a Střední Poděbrady, Husinec, Meltu a Eichwald. Potomci těchto vystěhovaleckých rodin, jichž je na 5000, tvoří nyní ještě u Střehna jazykový- ostrov, jenž se neuvádí ani na některých národnostních mapách Německa. Ve všech uvedeirých obcích, ač škola již je poněmčena, udržuje se český jazyk. Přispívá k tomu jistě, že konají se (třikráte do měsíce) v Mariánském kostele Střelínském, jenž byl před 150 lety odevzdán vystěhovalcům z Čech, české bohoslužby.

@-----------

Prof. Chotek ve své studii oCerovu (v Národopisném Věstníku I.) upozornil na povážlivý* zjev, že v Cerovu nepřibý-vá obyvatelstva a to ne snad pro vystěhovalectví a pod., ný-brž pro poklesnutí přirozeného přírostu (počtu porodů). Nyní Národnie Noviny zaznamenávají stejný' zjev i z obce maďarské: V Nagyhar-sányi, ve stolici baraňanské, jež čítá na 2500 obyvatelů, je všeho všudy iS dětí. V posledních dvou letech nebylo v obci vůbec porodu!