Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 302

„Poláci a R u.s í ni v Haliči". Pod tímto titulem přináší nej novější sešit časopisu „Świat Stow." (roč. III., sv. II., str. 289—293) velmi zevrubný-statistický přehled poměrů obou slovanských národností v Haliči a zároveň mapku je znázorňující (str. 236—7) na základě výsledků posledního úředního sčítání z péra Romana Zawli Aského. Podle toho jest v Haliči čistě polských okresu 23: nej východnější jsou Nowy Targ, Limanowa, Brzesko, Tarnów, Pilzno: Ropczyce, Stryžow, Rzeszów, Przeworsk a Łańcut. V nich jsou ovšem také, již vesnice ruské, ale v počtu velmi nepatrném po 3% v novotaržském, stryžovském a lancutském, jen 1,6% v převorskérn. Většinu méně značnou tvoří mimo to Poláci v 7 okresích: Jasto (Rus. 9,5%), Brzozów (Rus. 11,9%), Nowy Sącz (Rus. 13,8%), Krosno (Rus. 16,4%), Grybów (Rus. 18,8%), Gorlice (Rus. 25,2%), Jarosław (Rus. 33,2%). V 5 okresích drží si obě národnosti více méně rovnováhu, po případě mají Rusíni malou většinu: Sanok (Rus. 50,8%), Przemyśl (Rus. 53,2% spolu se Židy), okres hlavního města Lvova mimo Lvov samý (Rus. 45,6%) a ve východní Haliči: Trembowla (Rus. 54,3), Tarnopol (Rus. 55,9% se Židy). Konečně v 41 okr. mají Rusíni více méně značnou většinu, v 5 okr. dostupuje polský živel přes 40%: Cieszanów (Р. 42,9%), Mościska (Р. 40,6%), ve vých. Haliči Škaíat (Р. 44,4%), Husiatyn (Р. 41,7), Buczacz (Р. 40%). v 14 okr. přes 30%: Sambor (Р. 32,8%), Rudki (Р. 34,1%), Gródek (Р. 30,3%), Kamionka (Р. 36,4%). Sokal (Р. 35,8%), Ztoczów (Р. 34,6%), Brzežany (Р. 39,5%), Podhajce (Р. 47,4%), Stanisławów (Р. 38,5%), Brody (Р. 31,6), Zbaraż (Р. 36,5%), Czortków (Р. 36,4%). Borzczów (Р. 30,2%), Przemyślany (Р. 36,5%); ve 12 okr. jest Poláků přes 20%: Rawa Ruska na severu (P. 28,5), Zaleszczyki na jihovvch. (P. 27,4%), Dobromil v centrální Haliči (P. 26,5%), Żółkiew (P. 16,1%), Rohatyn (Р. 26,%), Liska (Р. 24,2%), Horodenka (Р. 23,4%), Stryj (Р. 22,6), Drohobycz (Р. 22,3%), Tłumacz (P. 21,9%), Kolomvja (Р. 20,5%). V 6 okresích jest Poláků mezi 10—20%: Žydaczów (P. 19,8%). Kałusz (Р. 16,3%), Stary Sambor (Р. 15,9%), Peczenížyn (Р. 13,7%), Jaworów (Р. 11,8%), Nadwórnia (Р. 10,6%). Pouze ve 4 okresích klesá počet Poláků pod 10%: Turka (P. 9,4%), Dolina (P. 8%), Bohorodczany (P. 7,5%) a Śniatyn (Р. 7,3%). A jediný jen jest okres Kossow, kde Poláci nečiní ani 4%. ale jest 12% „Němců" t. j. Židů.

Tato statistika není však ještě zcela správná, neboť v některých okresích počítáni jsou Rusíni v procentech nepolského obyvatelstva, nýbrž také s obyvatelstvem mluvícím německy, tedy šmahem téměř se Židy dohromady, Poláci tedy bez Židů: jsou to okresy Stanisławów, Przemyślany, Kamionka, Sambor, Brody (!), Žólkiew, Stryj, Drohobycz, T umącz, Kołomyja, Žydaczów, Kałusz, Stary Sambor, Jaworów, Nadwórnia, Dolina, Bohorodczany, Śniatyn. V jiných zase počítáni pouze Rusíni, a tedy Židé připočítáni к Polákům, jako v okresích Skałat, Cieszanów, Husiatyn, Mościska, Buczacz, Bržežany, Podhajec, Zbaraż, Czortków, Sokal, Rudki, Złoczów, Gródek, Borszców, Bobrka, Rawa Ruska, Zaleszczyki, Dobromil, Rohatyn, Liska, Horodenka, Peczenižyn a Turka. O vlastním poměru polského a ruského obyvatelstva v Haliči nepodává článek tento zcela přesných dát. Máť ovšem hlavní účel čeliti proti politickým snahám ruským ovládnouti část Haliče na východ od řeky Sanu více méně ruskou, a ideálům těmto obětovati soukmenovce osedlé na západ od ř. Sanu počtem 86,378,. jen aby mohli ovládati málem dvakrát tolik Polákův t. j. přes 1,4 mil. osedlých v této východní části Haliče.

@-----------

Sekta M a r i a v i t ů v Polsce se rozšiřuje. Pořádali již sjezd ve Varšavě za účelem společné organisace a za církevní hlavu zvolen pater Jan Kowalewski. („Den", 22. října.) _

Mezi židy v Haliči jest úsilná agitace pro to, aby při změně volebního řádu do zemského sněmu bylo zavedeno volení na základě národních katastrů a to polského, maloruského a židovského. Kdyby se agitace setkala se zdarem, došlo by tím jaksi oficiálně uznání stanovisko sionistické, prohlašující Židy za samostatný, i při různosti řeči jednotný národ.

@-----------

O dětském nadání tvořivém uveřejnily „Pedagogické Rozhledy" r. XXL, str. 41 článek „Dětské plastiky" a podaly vyobrazení. Pan Mauer vypravuje, jak venkovské děti ze vsi, které nikdy neměly příležitost viděti plastická díla, tvořily hračky, aniž by použily obrazu, a to jednak z hlíny, chlebové střídky a pak z darované jim plastiliny: povstaly výbery dosti pěkné. Zvířátka převládala; atvořilo-li dítě skupinu, vzniklo nejprve zvíře, potom vůz a naposled hospodář.


Předchozí   Následující