Č. 41, str. 86 sl. „Ta' R i 11 a' B r u n z w i k". Známá povídka vypravuje se dosti věrně.

Č. 42, str. 95. Lenora, mrtvý milenec. Verse svým zakončením zvláště zajímavá.

Č. 43, str. 97. Čas míjí bleskurychle v říši mrtvých.

Č. 47, str. 106. Neúplná verse látky „Lalija" Němcová, Slov. poh. L, 27, č. 3. Srv. Národop. Sb. VI., 218, č. 5. Czambel, Slov. reč str. 310, 327. Zborník za nar. živ. juž. Slav. VIII., 168, č. 37.

Č. 48, str. 107. Had pod kamenem, osvobozen, chce člověka sežrali. Nevděk světem vládne. Liška svou lstí zachrání člověka. Srv. Kaarle Krohn, Mann u. Fuchs 38. Czambel, Slov. reč 410.

Č. 50, str. ni. „Ta' G r u m p 1 s i t z a'". Variant látky rozebrané ode mne v článku „Tom Tit Tot" v Ztft. d. Ver. f. Volkskunde 1900, str. 260 a d. Národop. Věst. II., 234. Jméno trpaslíkovo velice podobné jménu v Grimmově versi č. 55 „Rumpelstilzchen".

Č. 51, str. 113. Chuďas pozve Krista к sobě a štědře jest za to od něho odměněn. Bohatec potom také pozve Krista, smí vysloviti pak čtyry přání, ale tato přání přijdou všecka na zmar. Srv. Bédier, Les Fabliaux2, 212 sl., Národop. Sborn. VI., 214, č. 36, H. Stumme, Maltes. M. str. 16 sl., č. 4, Chauvin, Bibliogr. arab. VIII., str. 51, č. 19.

Č. 52, str. 117. Hoch „Neboj se" jde do světa učit se strachu. Hraje v kuželky s nebožtíky; v zakletém zámku osvobodí ducha, hraje v karty s duchy v kostele, konečně v zámku, kde prý straší, vlastně se skrývají loupežníci.

Č. 54, str. 122. Kmotra (Panna Maria). Srv. Národop. Sb. VI., 224, č. 63; VIL, 215, č. 30. Czambel, Slov. reč 301, 349.

Č. 55, str. 124. Osle, nes peníze, Stolku, prostři se, Kyje z torby. Člověk je vždycky za rok vysloužil u mlynáře-čarodějníka. Jinak jak obyčejně.

Č. 56, str. 128. Princezka dostala ptáčka a byl to zakletý princ, svým pěstěním udělala z něho zase člověka. Princ zmizel, patrně předčasně vyzradila, že jest to princ, ne pták. Vyhledá ho, nabízí drahocenné dary, aby směla к němu v noci. Báchorkovité prvky jsou tu silně setřeny.

Č. 63, str. 146. Smrt kmotrou u třináctého dítěte, učiní otce-ševce doktorem; svíčky přeměněny. Srv. Národop. Sb. IV.—V., str. 144, č. 369, Етногр. 36ipn. XIII., str. 32 sl., č. 235, 236, 237, 238.

Č. 64, str. 149. Pán zamiloval se do obrázku děvčete, který byl viděl u jeho bratra, svého sluhy. Dále nevěsta vyměněna atd. Srv. Národop. Sbor. VIL, 223, č. 48. Němcová, Slov. pov. L, 155, č. 16. Crane, Ital. pop. tales str. 58, č. 12.

Č. 65, str. 153 sl. Princ přeje si jen krasavici bílou jako sníh a červenou jako krev prolitá na sníh, vyhledá ji. Srv. ИзвЪстчя Шев. 1903, č. 4, str. 83, Етногр. Обозр. 1904, č. 3, str. 2 sl. Бос. Вила IL, (1887), 362. Busk, Folk Lore of Rome 15. Kaden, Unter den Olivenbäumen 122. Sebillot, Contes espagnols 77 sl., č. 10. Larminie, West Irish Folk Tales 156. Byla to dcera čarodějničina. Utekou spolu šťastně: hozena jablka — z nich velké moře, hozeny hrušky — z nich široký les, potom rozlomen proutek čarovný, zahozen pak ořech— z něho hadi, a ti roztrhali čarodějnici. Potom dále vyměněna nevěsta, nevěsta proměněna v holuba, když přenocovali v hostinci.

Č. 66, str. 157. Chudý milenec vyslán „k šťastné — nešťastné hodině". Uloženy mu na cestě otázky, proč strom žlutě kvete a nerodí, proč strom bíle kvete a nerodí, kam zmizela princezka, kdy převozník bude vystřídán.