str. 38
3. Slovenské.
Kollár, Nár. Zp. П., 12—13:
Vyskočilo slunéčko na trnovou zahrádku. Vykvetly tam ružičky, přišly tam děvečky a vily věnce atd. podobně jako v moravské. Srovn.- též Slovenské Spevy L, 147.
Ballada o nesvěcení neděle jest i v Meinertově sbírce německých písní z Kravařska,*) str. 213:
Dos gung a'n Annle zoete,
spotzien ai'n Ruose goete;
di Reserlain thot se brache
a Kranzle thot se mache,
am Sonntich ounder der hailigen Mess'.
|
Připlížil se к ní „dar Gaiersknov" (ďábel). „Viješ ten věnec kostelu nebo milému?" .Milému!' — (Tu jest v písni mezera.) Otevřete přátelé, nesu vám co chcete!" Přinesli jí konvici s vínem.
Wi se dan erste Trouppe tronk,
dos Faier zu dan Aoge raussprong;
wi se dan anden Trouppe tronk
das Faier zu dar Nos' raussprong;
wi se dan Wain wuol goer austronk
dos Faier zu dam Maul raussprong.
|
Erk-Böhme ve sbírce Liederhort. I., 644 uvádějí jen tento jediný variant.
V českomoravské, slovenské, polské a maloruské poesii jsou ballady líčící trest za nesvěcení neděle. Zcela podobný motiv objevuje se i v německých písních z Kravařska, obklopeného slovanským živlem. Jiné varianty tohoto motivu se v německé poesii lidové nevyskytují. Z toho tuším plyne, že к Němcům na Kravařska dostala se tato píseň z poesie slovanské (buď z československé nebo zpolské). Poněkud jiná jest následující verse polská (Lud VIII., 154): Zena měla krásnou dceru Rozynu; chtěla ji provdati jen za pána. Dívka nechtěla pracovati, chodila po lukách a vila věnce. Přijel jednou krásný pán a odvezl ji ve voze. Pozdě poznala, že má dva rohy pod kloboukem. Jeli do pekla. „Otwórzcie bratowie, tego ciała katowie", volá pán. Rozyna pozdě poznala svůj osud.
Ještě na jednu věc bych upozornil. Talvj (Versuch einer geschichtlichen Charakteristik der Volkslieder germanischer Nationen 1840, str. 453) poznamenáva, že také píseň o dívce, kterou matka zaklela ve strom (i tato ballada jest ve sbírce Meinertově, str. 122), jest původu slovanského. Erk-Böhme, Liederhort, L, 26 praví, že by se mohlo souditi, že tato píseň přešla ze slovanské poesie. V německé poesii lidové není prý sice variantů, ale máme četné verse severogermánské (švédské atd.) a proto prý není třeba pomýšleti na slovanský původ. K tomu několik poznámek. Motiv jest stručně ten:.
Erben 1864, str. 466:
Vandrovali hudci, dva pěkní mládenci. První praví druhému: „Vím o dobrém javoru. Podetneme jej a naděláme houslí pro tebe a mne!" Ťali
*) J. G. Meinert, Alte teutsche Volkslieder in der Mundart des Kuhländchens- Wien u. Hamburg 1817. .
|
