2. Motiv, že na hrobě mrtvé osoby vyroste strom, z něhož se zhotoví nástroj hudební, vyskytuje se též v pohádkách. (Na př. ze třtiny vyrostlé na hrobě zavražděné osoby zrobí se flétna.) Srovn. literaturu citovanou Kohlerem v uvedené rozpravě, str. 91.

Avšak toto srovnání zároveň ukazuje velikou podobnost ballady zapsané u Meinerta s našimi písněmi. Tu jest shoda nejen v celé řadě podrobností (tři hudci; chtěli rubati dřevo na housličky atd.), ale i děj se shoduje. Matka se pro maličkost rozhněvá na dceru a zakleje ji ve strom, z něhož potulní hudci chtějí zrobiti nástroj atd.

Všimněme si ještě, jak tyto písně jsou rozšířeny. Máme ballady české, moravské, uherskoslovenské a hornoslezské. Ze dvou německých, — které známe — jest jedna z Kravařska, druhá ze Slezska. V ostatních literaturách slovanských jsem této ballady nenalezl. Ale.ani v německé není, — mimo iivedené dvě — jiných versí. Ballada o dívce, kterou matka zaklela ve strom, jest tedy omezena na malé poměrně území.

Motiv zakletí ve strom*) jest německé epice lidové — mimo dvě naše ballady — téměř úplně cizí. Liederhort obsahuje jen píseň o královně,**) která přes zákaz s nebe nesmírně truchlila a proto byla proměněna v květinu Liederh. I., 30) a o ženě změněné v květinu (tarnt. I., 27—29), z ostatních germánských uvádím na př. R. Warrens, Germanische Volkslieder atd. (L, 59, L, 63.***) Ke zcela jiné skupině patří motiv o květině (nebo květinách), jež vyrostou na hrobě nešťastných milenců. Srovn. o tom E. K. Blümml, Die Volkslieder von der Lilie als Grabesblume. Studien zur vergl. Literaturgesch. 1907 str. 161 násl. Srovn. též Wisla V.

V české epice lidové není také — pokud vím — jiných příkladů pro motiv zakletí ve strom, f) Naproti tomu máme hojně písní velikoruských, maloruských a polských. Na př. Sobolevskij Великоруссшя нар. иЪс. L, 129; 3 skoro stejné varianty: Zlá tchyně zaklela mladou snachu v jeřáb. Vracel se polem dobrý mládenec, vidí, že jeřáb vlhne, ač nepršelo, že se k zemi sklonil, ač vítr nezadul. Přijel k matce, ptá se po ženě a dětech. „Odešli", praví matka. Syn vypravuje matce o divném jeřábu. Matka radí, aby vzal šavli a podťal mu kořen. Syn šel. Jeřáb promluvil a syn pozná zločin matčin. Srovn. Čubinskij, Trudy V. 704—11 (11 var.). (Shodné s velikor.) Holovac. III., 585, 712 a poněkud i III., 520. Kolberg, Pokucie II. 39—40. (2 var.)

Üh rnem: Na území československém vyskytují se slovanské a německé verse ballady o zakleté dívce. Shodují se v takových podrobnostech, že nutno klásti si otázku, nepřešla-li tato píseň ze slovanské literatury do německé nebo naopak.

V našich písních jsou kombinovány dva všeobecně rozšířené motivy: