t. j. vlastně Srby a Chrvaty (o Bulhařích velmi málo se zmiňuje, o Slovnících naprosto nic), než zabírá na. mnoze i severo-východo-slovanské kmeny, ráda a často zvláště lužické Srby, jakoby je pio shodné jméno národní chtěla uváděti v užší svazek se Srby, dokonce také Polabauyr. Z kodaňského rkp. r. 1672 uvádí popis lidové jedné slavnosti (nyní Archiv f. slav. Phil. XXII., 113 sl.). Chybou tiskovou praví str. 31, že popis té slavnosti jest z r. 1871, v opravách jest to opraveno r. 1771, ale i to jest chyba m. 1672*). Nalézá podobné ornamenty jako na jihu také na severu slovanském u Kašubů a lužických Srbů. A když tedy se i tam uprostřed germanisace podnes zachovaly po věky jako též na jihu tytéž výšivkové národní ornamenty, jest jí to ovšem důkazem, že v těchto vzorcích se nalézají „symboly národní praslovanské posvätnosti" (33). Ale nedlouho potom nemůže přece zamlčovati, že „mimo všecku příbuznost v idejích, ve vypravování, v dikci" přece se jihoslovanské lidové umění odlišuje od lidového umění severních Slovanů (37). Některé ornamenty nazývá dnes srbský lid „s 1 o v a š i". Spis. z toho činí smělé, dalekosáhlé dedukce. Že si v těchto výšivkách zachovali staří Slované tajné písmo, po kterém jinde není sledů. „Dějiny slovanské jsou v té dávné minulosti pokryty tak hustou mlhou, a cizí kronikáři namáhají sé tak tendenciosně, aby Slovany vylíčili jako „nekultúrni národ", že dobře smíme věřiti, že naši pradědové měli příčinu zataj ovati a zakrývati své písmo do svých výšivek, do svatých výroků, které vyšívali na drahocenný kus bohoslužebného oděvu, na pokrývky před obrazy a sochy svatých . . ." Příklad, jakých smělých skoků dopouští se spis. ve svých vývodech a dedukcích. Dále V3'šetřuje spis., které formy vneslo křesťanství do lidové ornamentiky si bské (str. 38 a d.) a tu předpokládá prvotně vliv pontských Reků (42 a d.). Motivy jich ornamentiky zachovaly se na srbských textilních výrobcích až do počátku tohoto století. Na počátku středověku stálo vyšívačské a tkalcovské umění u Srbů na vrchole technické dokonalosti (43). A tomuto rozkvětu a zdokonalení dekorativního umění srbského napomáhala výroba oděvů hodnostářů církevních stkvících se nesmírným bohatstvím a leskem. Zvláště к tomuto rozkvětu a zdokonalení přispěla byzantská kultura. Spis. připouští tu právem zajisté, že Slované přinesli s sebou v VII. stol. na Balkan své národní tkaniny, své ornamenty a techniky výšivkové, svou vlnu a svůj len, ale umělecká zpracování těchto věcí byla v nej větším květu teprve pod vlivem byzantské kultury „a následkem požehnané asimilace těchto dvou plemen" (44.) Tu nalézá se spis. na pevné půdě a preškoda, že se z ní dá přečasto svou bujnou obrazotvorností, žhavým/svým vlasteneckým citem a předpojatými představami o praslovanské kultuře zlákati na kluzké pole vidin a snů. Další doba ve vývoji srbského slohu objímá křižácké vojny. Krvavé války přinesly množství dekorativních forem do srbské ornamentiky. Spis. cení blahodárný vliv byzantské kultury na srbský národ neobyčejně, vysoko. „Duchem skvělé Byzance oplozena" vznikla hojná originální srbská díla umělecká ve výšivkách i v tkaninách. „Slovansk: plémě nepokažené, ne-degenerované, mírné a idealistické sdědilo historickou úlohu Byzance po pádu této veliké říše, úlohu: předati civilisaci Orientu západním národům." Avšak vpád Turků zničil všecku takřka civilisaci Slovanů na Balkáně. „Kdyby toho nebylo bývalo, snad by slovanské plémě stálo v prvních řadách evropských národů" (47). Pod vlivem islamské kultury pronikly také některé formy do srbského slohu. Na kobercích z té doby vývoje srbského slohu vidí se