str. 69
vědeckých prostředků к určení této spojitosti? Odkud vezmeme bezpečné měřítko к stanovení národní duše а к srovnání s individualitou básníkovou? I na tuto otázku Sauer přesně odpovídá: Přední a hlavní pomůckou je zde právě národopis, v jehož definici všechny potřebné body jsou obsaženy. Na doklad cituje Sauer i dnes ještě platnou definici národopisu z Hauffenovy rozpravy „Einführung in die deutsch-böhmische Volkskunde". Vrcholným bodem národopisu pak je nalézti „vědeckou formuli pro pojem národní duše". Podaří-li se dostoupiti к této výši, má literární historie bezpečné pomůcky к potřebnému studiu; tak dokládá prof. Sauer a shrnuje své úvahy ve čtyři základní these: 1. Užívati ^historie jrodin (genealogie) ve zvýšené míře také к literárně-historicko-biografickému studiu. — 2. Věnovati zvláštní pozornost provinciální nebo lokální lit. historii. — 3. Používati více než dosud výsledků národopisného bádání ve vytčeném směru a 4. Učiniti pokus o náčrt něm. literárních dějin tak, aby přesně bylo stanoveno, pokud a jak hluboko kotví jednotlivé individuality v domácí půdě anebo jak daleko se od ní oddálily. —
Úvahy Sauerovy dají se aplikovati na každou literární historii; tedy i česká literární historie mohla by se stati jedním oddělením národopisu. K tomu však u nás je ještě příliš daleko a teprve časem můžeme snad к této metě dospěti, až prohloubí se u nás více studium národopisné. Ale, končí-li prof. Sauer svou úvahu téměř agitačními větami (zde zcela nemístnými), aby Němci starali se o upevnění a zachování něm. národnosti v Rakousku, t. j. zvláště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde stah se během doby „druhou přirozeností", jak autor článku výslovně podotýká, můžeme čerpat z rozpravy té aspoň jedno důležité poučení, abychom my sami starali se o posílení a zachování naší národnosti ve všech zemích, kde český živel je bud hlavní či podružný, abychom sami více se věnovali studiu našich krajů a našeho lidu tak, abychom i my našli svou „vědeckou formuli pro pojem české národní duše". Josef Páta.
@----------------
Dne 16. února zemřel v Turč. Sv. Martině o národopisnou a starožit-nickou práci na Slovensku vysoce zasloužilý P. Ancdrej Kmet, předseda slovenské musejní společnosti. v příštím čísle přineseme jeho nekrolog.
@----------------
V Čechische Revue (II., 289 sl.) počal uveřejňovat! spolupracovník Národopisného Věstníku Českosl. profesor F. V. Vykoukal přehled českých lidovědných prací, v němž podává celkové výsledky i podrobnou literaturu české lidovědy. Při značné neinformovanosti německých lidovědných pracovníků o odborné, příslušné literatuře české, na kterou Národop. Věstník již často poukázal, je referát prof. Vykoukala jistě velmi včasný a prospěšný.
@----------------
Rada našich listů přinesla zprávu o komické přímo knize Ewalda Bauma, jejíž titul „Sind die Tschechen ein slavisches Volk" se jen částečně kryje — dle referátu — s obsahem. Na př. „Samostatnost" v č. 93. ze dne 20. listopadu 1907. nepolemisuje s autorem a nekritisuje, není toho potřeba; vyčítá j en několik nápadnej sich premiss a závěrů: „Čechové jsou prosyceni živlem mongolským a tyto asiatské prvky činí Čechy — ač jsou odkojeni německou kulturou —-tvrdšími a nepoddajnějšími vůči Němcům. Celý náš vývoj počínaje husitstvím a konče obrozením jest způsoben vlivy německými, proti nimž se nyní bezmocně vzpíráme; i naše lidové písně tvořeny prý jsou na německé melodie. Francii nerozumíme a přibližováním se к její kultuře ztrácíme půdu, na níž jsme vyrostli. Jsme evropští Japonci, kteří co mají, nemají ze sebe; sníme jako oni o hegemonii — i jako Prusové; mongolská krev a německá kultura založily v nás pruský charakter."
Vydáno léta páně 1908 (či 1906) od J. Singera. Str. 83. Strassburg und Leipzig. (Srovn. N. V. Č. L, str. 610 kavkazkém a malofinském původu Čechů.)
@----------------
Poslední sešit Ludu (XIII., 261) přináší z péra A. Chybiňského referát o knize dra Ot. Hostinského „Česká světská píseň lidová". Polský hlas o knize Hostinského vyznívá v slova: „Praca prof. Hostinskí'ego należy nie tylko do najlepszych jego rozpraw, ale w wielu względach jest przełomowa w dziale etnografii muzycznej."
@----------------
V prosincovém čísle r. 1907 anglického časop. „The Studio an illustrated magazíne of fine and applied art" uveřejněn jest článek o nejnovějších pracích v domácí architektuře (Recent designs in domestic architecture str. 14), v němž na prvém místě děje se zmínka o Dušanu Jurkovičovi autoru díla: „Práce našeho
