Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 71

tických a sociálních. Revoluce „Крамола" zosobněna v této pohádce zapsané ve Vjatské gub. v postavě dcery cara Mirona — ve kterém splynuly temné tradice o Neronovi a Herodovi a sestry známých bytostí mytických. Po něm zůstaly tři dcery Lichomanka (zosobněná zimnice, známá dcera Herodova), Kikimora — známá mytická bytost a Kramola. Nevdaly se věrny zákazu otcovu, kamsi se propadly naprosto. Až za mnoho tisíc let všecky tři se objevily. První sestra toť chromá stařenka, zasedla v bahniskách: jak jen člověk tam pronikne, chytne ho Lichomanka, zatřese jím, vrhá ho do žáru i mrazu, až ho zničí. Zjevila se Kikimora; z pod její sukně viděti suché kravské nohy a kravský ocas štětičkou jest zdoben: tím ocasem sledy své zametává. Vyvádí lidem všeliké daremnosti, jmenovitě odnímá kravám mléko, a tak děti bez mléka umírají. Třetí sestra jest ještě mladá, ale chromá a hrbatá; chodí po světě a zabývá se pitím krve: zabíjí ministry, vévody a starosty. Plíží se po městech a závodech; mění se tu v straku, tu v sovu, tu v gymnasistku slečinku, tu v kupce, také v pána kokardou vyzdobeného. Pro tuto příčinu úředníci, jízdní a pěší strážníci obtěžují lidi. „Ty slečinko gymna-sistko jsi se ,okramolila', dostala jsi knížky psané satanášskou krví." I na kupce chodí: „nač ty příteličku, chodíš s revolverem?Nezapletl-li jsi se také s kra-motou zuřivou? Pojď se vyzpovídat na úřad!" A tak jsou žaláře přeplněny lidem, a veliká hrozná bída vah se na lid. A zlá, chytrá Kramola zakroutivši ocas posmívá se: „Nechytí mě nikdy ani sestry mé Lichomańku a Kikimoru."

@----------------

Akademik Prof. A. J. Sobolevskij navrhl v oddělení rus. jazyka a písemnictví cis. akademie věd v Petrohradě, aby se sestavily dialektologické a etnografické mapy Ruska i ostatních slovanských národů, a aby se na práce tyto určil zvláštní obnos.

@----------------

S. Tomášivákyj navrhuje v „Chronice" vědecké společnosti Ševčenkovy III., č. 31, str. 27 sl. sestavení nové národopisné mapy Ukrajiny. Jest již v zájmu vědy samé, aby se podal věrný a spolehlivý obraz etnických poměrů na širých prostorách jihovýchodní Evropy od Tater až po Kavkaz. Jako průpravu k tomu požaduje, aby byl sebrán úplný a spolehlivý materiál, aby se sebraly, systematicky a vědecky uspořádaly všecky dosavadní mapy krajů obý-vaných maloruskými kmeny, aby se sestavila všecka publikovaná data statistická, nikoliv jen nej novější, než také starší a kriticky zkoumala, jakožto také všecky ostatní materiály lidopisné, cestopisné, ovšem též archiválie. Všecko pak, zvláště rozpory a neshody vznikající při kritice materiálů mají se řešiti na místě samém osobnostmi věci znalými. Co se týče dimense mapy, tak nemá se jiti pod měřítko 1 : 300000. Za tím účelem mají se sdružiti úže národopisná sekce společnosti Ševčenkovy ve Lvově s ukrajinskou společností věd v Kijevě, doho-dovati se o plánu práce, jakož o jejím provedení. Jelikož se namnoze kryje náboženské vyznání s mateřským jazykem a národností, měla by se pořádati ještě mapa znázorňující poměry konfesijní. Teprve po provedení všech přípravných prací, jež se v tom návrhu dosti podrobně uvádějí, bude možno přistupovati ku zhotovování žádané mapy národopisné.

@----------------

Od podzimu 1907 -vychází v Berlíně na podnět, jejž dal Deutscher Verein für ländliche Wohlfahrts-und Heimatpflege, měsíčník „Die Dorf kirche." Redaktory jsou v. Lüpke a H. Sohnrey. Časopis sleduje všechen současný život venkova nemeckého, snaží se přispěti k tomu, aby se zvýšila jeho kulturní úroveň. Při tom chce věnovati svoji pozornost snahám lidovědným (starým obyčejům, mravům, literatuře tradiční i lidovému umění).

Zprávy o museích a společnostech národopisných.

(Z Národopisného Musea Čes к oslova n s kého.) Rada Společnosti Národopisného Musea zaslala norskému spisovateli Björnstjernovi Björnsonovi, jenž projevil tolik srdečného zájmu o Slováky, své publikace, jež se dotýkají lidového života a lidové kultury slovenské. 1— Společnost NMČ. přistoupila za člena mezinárodního sdružení folkloristického. — Český Svět věnoval své 13. číslo cele Národopisnému Museu, a podal v něm obšírnou zprávu z péra dra V. Tilla, doprovozenou více než 50 pohledy a reprodukcemi ze sbírek musejních.


Předchozí   Následující