|
Drobné zprávy národopismi
«7
souborným titulem ,,V ý v o j a, živo t českých menšin" vydáva uč. J. Š ubr t, z něhož vyšly dosud 4 části: 1. Lovosicko, 2. Mostecko, 3. Chomutovsko, 4. Bilínsko vždy s příslušnými národnostními mapami (v Mostě 1908). Na Moravě začal podobnou důležitou práci vydávali red. A. Chytil, jakožto průvodní text к své Národnostní mapě Moravy —; ale к II. listu mapy letos vydané text více nevyšel. Zdá se, že příčinou je neúčast veřejnosti, a chápeme se proto rádi té příležitosti abychom znovu poukázali na důležitost, svědomitost a podrobnost mapy Chytilovy, abychom doporučili její odbírání, hlavně všem našim školám a knihovnám. Autor potřebuje nejen uznání ale především hmotné podpory české veřejnosti, aby mohl vydati brzy III. а IV. list. — Konečně dlužno upozorni ti na velmi záslužné celkové zpracování národnostního materiálu moravského z posledních 20 let, jež podnikl prof. Ant. Boháč ve 2 výročních zprávách reálky v Uher. Brodě (za r. 1906-7 a 1907-8) pod titulem „Vývoj jazykové hranice, jazykových ostrovů a menšin na Moravě". Závěr p. Boháčův shrnuje se v tom, že v území německém Čechů od r. 1880 clo r. 1900 přibylo o 016%, a Němců o tolik ubylo. Naproti tomu v území českém Čechů ubylo o o-ii%, Němců však ubylo o 0-70%. Vůbec Čechů na Moravě přibývá mnehem více než Němců. Němců v něm. území přibylo v desítiletí 1880—1890 o 476%, Čechů v českém o 6-13%, a rozdíl ten zvětšil se ještě ласе v letech 1890—1900, kdy přírůst Němců byl 3-92%, Čechů 8-34%. Slovem: č eskä část Moravy sílí a z kvétá, německá upadá. Je to nejradostnější zjev v celém našem národnostním boji. Všech Němců na Moravě přibylo v posledním desítiletí jen 1-96%, Čechů naproti tomu S-49% — přes to, že se kvapně poněmčuje okres moravsko-ostravský, pak Hodonín, Bře-clava a Mistek. To je zase stín obrazu světlého. Také vzrůst Čechů v něm. území je vlastně jen zdánlivý, neboť je způsoben hlavně Brnem. Jinak se české menšiny v národnostních ostrovech seslabily a udržení jich musí býti také jednou z hlavních starostí národních. L.N.
@---------------
O Češích v Porýní a Vestfálsku podává některá data, spočívající ovšem jen na odhadech, P. Fr. Blaťák v brožurce „Z Porýnských missií". Počítá v diecési Mimsterské as 2200 dospělých Čechů a 938 českých rodin. Nalezl Čechy v Obermaxlohu (as 200 rodin, nad 500 dospělých), v Neumühlu (81 rodinu, 180 dospělvch), v Niedermarxlohu (35 rodin, 84 dospělé), v Hockheide (200 г., 500 d.), v Hambornu (37 г., 90 d.), v Mörsu (cca 200 г., 500 d.), v Gladbeku (na 100 dospělých), v Bockoltu (21 dospělých), v Hertenu (80 d.), v Hillenu (na 200 d.), v Süd-Rücklinghausenu (19 Čechů), v König-Ludvigu (50 Čechů). Češi jsou tam dělníky (v uhelných dolech) a v tkalcovnách a z části neusazují se trvale, nýbrž dojíždějí (nejvíce z jižních Čech) pouze na dobu letní (?) a na zimu se vracejí do vlasti. Po stránce kulturní zaznamenává o nich P. Blaťák, že jsou většinou smýšlení socialistického, tak že se jeho misií účastnilo jen 472 osob, t. j. necelých 22% všech Čechů v Porýní žijících a z nich ještě bylo 323 žen a jen 149 mužů.
@---------------
Slovenský Týždenník (1908, č. 38.), podává několik dokladů o nespolehlivosti u h e r г 4 é úřední statistiky národnostní. Uvádí výsledky soukromé kontroly oficiálního sčítání z r. 1900 z 19 obcí stolice Pešťpké-Pilišské, v nichž odhaduje počet Slováků na 25.880 duší místo 12.870 úředně zjištěných. Mimo to počítá, že je v tétéž stolici ještě na 20 dědin čistě nebo značnou převahou slovenských, kde soukromě nebyl zjišťován poměr mezi Slováky a Maďary. Ze všech obcí uvedené stolice pomaďařují se Slováci v jediné (v Rátótě) a vzrůst maďaiského obyvatelstva je větší než obyvatelstva slovenského ve dvou osadách (v Asódě a v Rákoš-Kerestúru). Nepoměr skutečného počtu Slováků proti počtu jejich zjištěnému úředně je při tom tak značný-, že naprosto nemohl povstati skutečným pohybem obyvatelstva v osmi létech. (Úřední výkaz čítal Slováků v Asódě 490 proti soukromě 1600 napočtených, v Čemeri 1420 proti 3200, v Aukotě 854 pioti 2800, v Domoni 422 proti 1120, v Išasegu 1602 proti 3100, v Kerepeši 789 proti 1050, v Malé Šarči 713 proti 800, ve Velké Tarči 720 proti 850, v Rákoš-Kerestúru 1700 proti 3050, v Jači 214 proti 1000, v Čomádě 624 proti 750, v Čuváru 311 proti 550, v Ďurkovcích 244 proti 510, v Pišpeku 755 proti 1200, v Sodě 425 proti 1900, v Boťanech 347 proti 420, v Nové Vsi 250 proti 380, v Rátótě 503 proti 900 a v Židě 847 proti 700.) Všeho obyvatelstva má 19 kontrolovaných obcí 34.766, tak že úřední sta tistika v nich vykazuje na 37% Slováků a soukromé sčítání na 75%!
|
|
