Šata česko-slovanská.

Mezi nejstarší úbor hlavy kroje českoslovanského patří šata čili šatka, část to starodávného kroje, který se na Uher. Slovensku v některých krajinách dosud udržel. Jednoduchost střihu tohoto kroje nasvědčuje velkému stáří, typ jeho nachází se ještě v Oravě, na Trenčansku hlavně v okolí Čičman a na kopanicích uherskoslovenských, najdeme ho i na Moravě v některých vesnicích na Strážničku, u Starého Hrozenkova; na Valašsku a na Hané nosili ho staří lidé ještě před osmdesáti lety. Ženský starodávný kroj, jehož část tvoří též šata, pozůstával hlavně z plátna a skládal se z následujících kusů: Rubáše s opaskem (spodník), oplecka čili rukávců, zástěrky (fěrtušek) a zástěry (kytlice, letnice, fěrtuch). Na nohy oblékaly se krpce, opánky a p. Konečně hlavu ovázaly šatou.]

V XIV. stol. odívaly se většinou české ženy do plátna*); oblékaly se, jak dopoiud činí ženy slovenské, do rubáše, letnice, kytlice, oplečí neb rukávců. Tenkráte chodily ženy zavité, kdežto dívky měly hlavu odkrytou a bylo to právo panen, bylo to znamením jejich nevinnosti. Vdané ženy nosily čepec a přes něj uvázané šatky, šaty, roušky neb roucha a loktuše. Tenké roušky byly parádou.

Šatka pozůstává z více méně dlouhého, neširokého pruhu plátěného. Na Moravě má šatka více pojmenování a sice: Šatka, šata, šatka na růžky, šatka na obalenku, loktuše a dvouloketka. V Uher. Slovensku jmenují šatku též ručník na hlavu a v Čechách slula „šata", rouška, roucha a vínek. Zajímavý a velmi starý zvyk, o němž se též Zíbrt a Winter zmiňují, udržel se na Moravě a na Uher. Slovensku, že vdané ženy chodí zavité. Uvazují totiž na hlavu růžky nebo obalenky, vlasem je oplétají a přes ně pak navlé-kají čepec, jenž šatou obváží. Bylo by hanbou, aby vdaná žena bez růžků chodila, nosí je s čepcem stále i doma ani na noc je neodkládajíc a bývá v nich též pohřbena. Růžky (rožky) čili též obalenky měly a částečně po dnes ještě mají v jednotlivých krajinách rozličné tvary. Někde jsou rožky pořízeny z koudele a obšity plátnem tak, že tvoří dva tkanicí spojené válečky (na Čičmansku v Uh. Slovensku) neb jsou z drátu a uměle konopnou přízí přepleteny (v Dražově na Nitransku), v okolí Pišťan a Trnavě pozůstávají rožky z ohýbaného, plátnem obšitého drátu. Na Moravě starší rožky neb obalenky, již odložené, zejména z okolí Uherského Hradiště, Uher. Brodu a Uher. Ostrohu, byly čtverhranné z dřeveček neb slámy plátnem obšívány neb zabíhaly do hrotu (v okolí Nivnice) neb byly v půlkruh ohnuty (v okolí Kunovic). Na Břeclavsku nosily ženy růžky též „kachle" zvané. Byl to obdélný čtverhran pozůstávající z deštičky neb "lepenky.

Zeny hanácké vlasem opletávaly „obalenku" nebo „napleták" v podobě hnízda. V Čechách zachovala se stopa po rožcích na Domažlicku, kdež nosily ženy čepce zvané „koláč", do něhož vzadu vložen koudelí obtočený a obšitý drát v půlkruhu (kotě), jehož konce tvořily na obou stranách hlavy malé rožky. v okolí Netolic a Soběslave nosily vdané ženy pod plátěným čepcem, jehož dénko bylo pestře květinovým vzorem vyšito, látkou potažené obalenky, v podobě malého bochánku nebo' hnízda. Na Litomyšlsku uvazovaly si ženy pod čepec obalenky též jako na Blatsku. 4j