Šatky a čepce právaly se, trochu se škrobem potřely, hodně zválely, pak sklenným hladítkem na sucho tak dlouho se potíraly a třely, až plátno nabylo lesku. Před tím užívalo se к hlazení prádla pouze kulatých, plochých kamenů. V naší době nosí Slovenky šatky i rukávce jen podtud do kostela a na slavnosti, dokud nejsou ušpiněny, „schozeny", pak se odpáře vyšívání, které se znovu na nové rukávce sifonové přišije. Prané rukávce a šatky naše parádnice neobléknou, leč jen ve všední dny.

Jiný starý čepec rožkatý а к němu šata pochází z okolí Starého Hrozenkova u Uher. Brodu. Vyšívání na těchto čepcích sestává z drobných kostek v barvě černé, žluté a bílé provedené slepým výřezem a jsou buď pravidelně po celé zadní části vyšity neb vzor jest v řadách uspořádán a netvoří dénko. Čepce tyto jsou vzácné a pokud vím, neuchovalo se jich mnoho.

Šatka hrozenkovská („skrobka") jest z jemné látky (lino) jen málo pestrobarevně vyšita 11/2 metru dlouhá a 17 cm. široká. Nosila se na úzko složena vyšíváním nahoru, které pozůstává na konci šatky ze dvou vodorovně na přič vyšitých, kus od sebe vzdálených proužků, stinkem a řetázky •obšita.

Šatka uvazuje se doposud nevěstě při svatbě.

Starodávná šatka a čepec udržel se až do dneška na Moravě v okolí Strážnice ve Velké, Malé a Velké Vrbce, Javorníkách, Loučce, Suchově, Lhotce atd.

Čepec a šata strážnická čili horňácká jest na koncích po šířce vyšívána většinou hedvábím v'barvách pestrých, někdy jsou však vyšity též jednobarevně bud světle-žlutě neb smetanově žlutavým hedvábím, režnými a krajkami žehavkovými zdobeny. Pestré vzory zvláště starší jsou nadmíru ladně sestaveny, vyšívají se bez kreslení jen dle osnovy plátna a mají své pojmenování mnohdy jen nahodilé dle podob hlavních vzorových motivů a sice: Formička na lihy a háčky, na sekáče, na chám, na o hre belka, na celú neb půl růže, na makový vršek, na hvězdičku, na litery a pod. Krajová ozdoba hlavních vzorů, který řetázky ohraničován, bývá různá, někdy jsou to: Stehové kvítky, trojaké kvítky, babičkové kvítky, zatoč к у, zubky atd. Ve Lhotce udrželo se několik velmi starých konců šatek vyznamenávajících se krásnou harmonií barev. Většinou jsou vyšity hedbávím zeleným, světle modrým, žlutým/červeným, bílým i černým. Vzory jsou geometrické a na jejich koncích místo krajek bývá plátno vytřepené a mezi vlákna připevněny jsou barevné niti hedvábné a tvoří třepení.

Rožkaté čepce horňácké jsou z plátna a skládají se ze dvou částí dovedně v jemné řasy nabíraných, které spojuje podlouhlé dýnko pestře vyšívané, rozdělené úzkou paličkovanou vložkou. Formičky jsou tytéž jako na šatkách, jen že jsou užší a drobnější.

Přes čepce rožkaté, které navlékají vdané ženy přes rožky na hlavu, uvazují se šatky v týle. Při tanci ovazují tancující dívky šatu i konce její kol hlavy na způsob turbanu.