v truhlách stařenek českých na Litomyšlsku. Terezie Nováková darovala Národopisnému museu českoslovanskému v Praze vzácnou sbírku starodávného vyšívání a části krojů z okolí Litomyšle. Mezi těmito předměty nachází se též několik čepců, konců šatek i úplné dvě šatky.

Šata litomyšlská podobá se hanácké a zavazovala se též v týle pod účes vlasový. Vdané ženy nosily pod šatou tak zvaný „plochý čepec", к němuž na čele připevněn byl loubek, mosazný to kruh na obou koncích zdobený barevnými kaménky. Loubek navlekl se na čele к čepci pomocí kliček tak, že jeho konce sahaly pak až do půl tváři. Ploché čepce byly vyšívány bílým

Obr. 4. Holubinka z Plzeňska.

hedvábím neb domácí lesklou přízí,' a stahovaly se kol hlavy tkanicemi. Pod čepcem nosily se obalenky v podobě malého hnízda. Čepce zdobeny jsou vyšíváním na zadní části, kdež tvoří rostlinný vzor, rovnoměrně rozloženou kytici. Hlavní motivy těchto kvítků jsou: srdéčka, zvonek, jablíčko, někdy dvouhlavý orlík a provázeny jsou menšími květy, lístky i zhusta malými archaickými ptáčky, které z pravidla po každé straně hlavního vzoru se nalézají. Tyto souměrné kytice podobají se ve své podstatě vyšívaným černo-bílým vzorům hanáckým na rukávcích, však Uší se tím, že jsou poněkud větší a pak řídké, kdežto hanácká kytice jest hustě vyplněna oblými lístky, malými zvonečky, jablíčky a květy mochny nebo jahodníku tím způsobem, že plátno všude jest úplně pokryto, také výplň květů jest hustá. Ptáčků v tomto druhu vyšívání hanáckého vůbec není. Nacházíme podoby ptáčků v hanáckém vyšívání dosti zřídka, naproti tomu však ve slováckém vyšívání ptačí ornament i části jeho tvoří nepřehlednou řadu vzorů hlavně přímočárných čili geometrických.

Zvláštní starou formu zachoval na Litomyšlsku plátěný čepec šesti-nedělek ze Střenic, při němž čtyřhranné dénko jest vyšíváno. Základ tvoří