str. 220
se jedná o dětech, jak u nás říkají, „zpátečních", opožděných co do duševního vývoje nebo vůbec obmezených. Lidové podání pokládá je jen za pod-vržené nebo vyměněné od „nečistého". Takovému dítěti, jehož stav se projeví v 3.—4 roce, otec neodkáže majetku; je tedy živo jen z milosti u jiných. Takové děti — zvané „kalyčky" bývají zlostné, tvrdošíjné, rády kradou a p. Některé dítě „se zajde", tratí se, je smutné, bez barvy; tomu pomáhají rozmanitými prostředky pověrečnými. Jdouce po práci, rodiče zhusta zůstavují děti doma samy; tu některé se nebojí, jiné je bázlivé a pláče bez ustání. O dítěti, které má měkké uši, usuzují, že nevyroste. To-říkají také o dítěti „starunu", t. j. o takovém, které v malé postavičce má. rozumu jako starý. Dále se tu dočteme ještě o osudech dítěte zabloudilého, o vdovích trampotách s dětmi, o dětech výběráčcích, o důkaze, že v městě jsou děti chytřejší, o dětském čtveráctví, o posměšcích a pokřikování na popa, na žida, na jména, o uhadování dětského věku, o lhůtě ,,na dětský vzrůst", t. j. o době neurčité, a j. Když se chlapci začne měniti hlas, přestává býti dítětem, stává se z něho „parubočok", „pidparuboček" „vyrostočok".
Jak patrno, podává kniha Kuzeljova bohatou látku ve spracovaní zcela vhodném, vědecky vyspělém. Tu a tam bylo sice možno některou kapitolku vypustiti (na př. anekdotu o jeptiškách, ;sedláku a zloději) a jinou přibrati (na př. dítě ve škole, dítě u pohádkářky), ale v celku možno o knize říci, že jest významným článkem lidopisu ukrajinského, který by se i leckde jinde - na př. u nás — hodil za vzor. F.V.Vykoukal
*
Dr. G. Graber: Das Sprunghafte im deutschen Volkslied. Ein
Beitrag zur Textkritik und Erklärung des Volksliedes. 26 str. — 57. Programm des Staats-Obergymnasiums zu Klagenfurt. 1907.
Ve studii „Über Ossian und die Lieder alter Völker" upozorňuje Herder na některé význačné vlastnosti poesie, kterou neskládali básníci dle pravítka esthetických theorií, která vytryskla z duše lidu. Jest rozmanitá jako příroda. Střídají se tu obrázky plné prostého půvabu a děsivé výjevy z bojů živelních vášní lidských. A proto jsou tu myšlenkové skoky, obrazy
a scény, jež nijak spolu nesouvisí, se spojují atd. „Zuerst muß ich Ihnen......
sagen, daß nichts in der Welt mehr Sprünge und kühne Würfe hat, als Lieder des Volks, . . . ." (Werke, vyd. Cottovo z r. 1828, sv. VII. str. 33); a tarnt, str. 40: „Es ist kein anderer Zusammenhang unter den Theilen des Gesanges, als unter den Bäumen und Gebüschen im Walde, unter den Felsen und Grotten in der Einöde, als unter den Scenen der Begebenheit selbst."
Dr. Graber pokusil se ve svém článku analysovati tento zjev. Výrazem „Das Sprunghafte" nemíní jen skoky v logickém postupu myšlenek, nýbrž vůbec všechny náhlé, překotné změny. Příklady volí ze sbírky Uhlandovy „Alte hoch- und niederdeutsche Volkslieder". К vývodům jeho připojuji doklady slovanské > ' •>
Především jest jisto, že metrum a nápěv nutí často zhustiti obsah písně i na vrub zřetelnosti. Odtud fragmentárni ráz některých písní hlavně epických a z těch zejména ballad. Děje následují ráz na ráz za sebou.
Ze slovanských srovn. na př. Соболевскш, Великоруссгая нар. пЪс. I.., str. 153, č. 95. Žena, kterouž muž chce zabiti, prosí, aby ji aspoň zabil v noci, když děti spí, že ji pohřeší až ráno atd. Jak stručně jest to pověděno v naší písni:
