aby podjal se v Brně informativně přednášky o zemědělských museích dánských, čemuž ochotně vyhověl.

Z nového podnikám Národop. Musea i v této zprávě je připomenouti akce na poli lidového lékařství. К akci dotazníkové, která byla provedena již v r. 1906, přistoupilo přímé sbírání nástrojů a jiných předmětů, užívaných druhdy při lidovém lékaření. Práce ta byla podepřena provoláním a návrhem na zřízení lékařského musea retrospektívneho, jenž vyšel od pp. prof. drů L. Haškovce a O. Schrutze. Z výsledků sběratelské činnosti na poli lékařské retrospektivy ovšem pro sbírky Národopisného Musea mají význam pouze předměty lidového lékaření a léčení, jichž zůstalo v Čechách zachováno nemnoho. Co by se sešlo z vlastní lékařské retrospektivy, bylo by v Národopisném Museu jen deponováno, až by bylo zařízeno samostatné museum nebo musejní oddělení lékařské při jiném některém museu. Materiál o lidovém lékařství, jenž je uložen v musejním archivu, a jenž se nově sešel výše vzpomenutou akcí dotazníkovou, dochází dalšího soustavného spracovaní univ. prof. MUDrem J. Matiegkou. Z druhých dotazníkových akcí sluší předem uvésti, že prof. drem Niederlem bylo pokračováno ve sbírání materiálu pro studium plánů a vystrojení lidových staveb na Slovensku.

Z prací již dříve zahájených nezapomínalo Národopisné Museum především na práci na prospěch lidového a domáckého průmyslu. Pečovalo o to, aby neusnula myšlenka velké výstavy lidového a domáckého průmyslu českého národa. Aby v dohledném budoucnu mohla se v Praze samé výstava ta uskutečnit!, bylo zahájeno jednání s výstavou slovanskou, která by jinak asi s ní kolidovala. Bylo by snadné i vhodné spojení obou výstav; neboť výstava slovanská nezbytně bude míti značný ráz národopisný a př. tom tedy bude musiti věnovat mnoho pozornosti právě lidovému a domáckému průmyslu jednotlivých národů slovanských. Ale — mimo hlavní, velkou výstavu v Praze — bylo pamatováno i na menší výstavy krajové, jež by byly pro celkovou výstavu lidového a domáckého průmyslu všeho českého národa dobrou přípravou. Proto bylo jednáno o uskutečnění podobné výstavy v Plzni a v Čes. Budějovicích. Leč vzhledem к místním poměrům v obou městech objevil se pro ten čas podnik výstavní nevhodným. Nezbylo proto než omeziti se na pokračování v akci dotazníkové, která byla již r. 1906 zahájena, aby tak — až nastane pro výstavu doba vhodná — byly již hotovy základní práce přípravné. Dotazníků před rokem rozeslaných byla v r. 1907 vrácena musejní kanceláři převážná většina, tak že během roku letošního bude moci se přikročiti ke konečnému spracovaní materiálu, jimi sneseného.

Ze i samy sbírky Národopisného Musea přímo sloužily a slouží našim výrobcům, řemeslníkům jako nepřebraný pramen pěkných a dobrých vzorů, netřeba snad ani znovu uváděti. Leč přece bude zajímati, že po rakouské výstavě z ir. 1906, kde v českém oddělení se účastnilo nejlepšími ukázkami ze svých sbírek i naše museum, objevila se v Londýně poptávka po předmětech lidového průmyslu českého, zejména po české keramice. Proto na podnět p. Gustava Kammerera, rakouského obchodního zástupce v Londýně, obrátilo výrobní družstvo keramické v Bechyni svoji pozornost к staré lidové keramice československé a vyžádalo si ze sbírek Národopisného Musea řadu vhodných vzorků, jichž hodlá využiti při své výrobě. Posléze v obor propagace lidového našeho průmyslu spadá i nabídnutí musejní rady Zádruze, aby v místnostech Národopisného Musea vystavila ve dvou skříních s příslušným upozorněním své zboží; neboť nejednou se cizinci v museu doptávají, zda a kde